Krojová studie z Těšínská.

Jan Loriš v »Rozboru podřečí hornoostravského«. str. 4. podotýká, že český kmen v poříčí Ostravice, jejž počítá Bartoš k Lachům, patří ethnograficky a z velké části také linguistieky k moravským Valachům. Máť sice jeho řeč tytéž známky, které Bartoš stanoví za hlavní znaky laš-štiny (polský přízvuk, ztrátu rozdílu ve kvantitě slabik, měkčení slabiky ne, de, te, stejné zakončení lokálu a instrumentalu jednotného čísla v rodě-mužském a středním sklonění náměstkového a složeného), vesměs zjevy způsobené sousední polštinou jako v severní lašštině : »ale jinak toto nářečí co do fonologie i morfologie, i co do materiálu slovného úplně se shoduje s nářečím valašským na Mo. avě. Jiný důkaz vidíme ve vědomí lidu samého a i v jeho kroji. Nazýváf lid v oblasti horní Ostravice sám kroj svůj valašským. Starý onen kroj shodoval se v podstatných částech s krojem, který na moravském Valašsku dosud jest zachován . . .«

Co se týče kroje, totéž napsal jsem r. 1895 ve »Věstníku Matice Opavské« (str. 19), kde dím, že »kroj na př. z Moravky shoduje se v názvosloví i střihu s krojem Valachů moravských. Na Moravce měli muži nohavice, bruclík, župici, klobúk, kopýtce, krpce; Valaši podobně nosí nohavice, bruelek, župici, klobúk, kopýtce i krpce«. Protože p. Loriš jen krátce dotýká se ve své studii popisu kroje, obšírněji vyložím rozdíl úboru Valachů a Lachů bydlících na Těšínsku.

Hlavním znakem podřečí valašského jest dle p. Loriše změna původního á v krátké o. Pokud toto o neobmezeně vládne, potnd po rozumu jeho bydlí Valaši. Kde však místo původního dlouhého á nastoupilo pouhé krátké a, tam jest území lašské.*)