Valaši nosili plstěné klobúky tvrdú nahoře široké. Střeška (skývy) Lyla širší než užší a jako u nynějších klobouků zahnuta. Kolem klobouku vinula se široká pentle aksamitová černá se svírací přaskou žlutou. Podšívka byla v klobouku upravena tak, že se v ní nosil šátek, dýmka, kře-sivo, pucheřina na tabák, peníze; zatahovala se šňůrkou. Kastorové klobouky byly ze zaječí srsti a sluly kasluřoky. V zimě nosívali Valaši pod kloboukem nebo bez něho šlochnyc, t. j. čepici podobnou kominické. Šlochmyc byl černý, červený neb zpola černý a zpola červený. Hotovil se z vlny : vnitřek byl vatový, podšívka mušelínová. Laši měli podobné klobouky jen ve vrchu užší.

Valašská košula šila se z domácího plátna, jež hospodyně si utkaly ze své příze. Na-vsední den hotovily se z hrubačky (hrubého plátna), na svátky a neděle t jemnějšího plátna. Valaši měli u krku do úzkého límečku sebrané košile. Límeček se zavazoval šňůrkou buď bílou nebo růžovou ; byl vyšíván/ černou vlnou nebo černým hedvábím, anebo jasno-fialkovou bavlnojr^(na všední den). Na předku košile byl rozporek, ňadra zvaný, jírnílTýlo možno viděti prsa nezakrytá v létě í v zimě. Na spodku ňader byl čtvereček (»značek«) černě vyšívaný. Rukávy nebyly u ramen sbírané a byly bez límců u pěstí. Někde zapínali je na parky, t. j. dvěma knoflíky spojenými šňůrkou nebo drátem. Rukávy tyto sluly slovinské ; byly o poznání užší než rukávy sousedících Slovákův uherských.

Lašská košula na předku měla prostý plátěný límec, do něhož sebrána; ňadra (rozporek) byla na hřbetě. Byla bez výšivek. Později Laši nosívali límce přehýbací, ňadra však zůstala v zadu; teprv od 40—45 let mají rozporek na předu. Rukávy byly u ramenou široké, sebrané, u pěstí zúžené a sluly franeúské. Valaši časem si je též oblíbili. Později byly rukávy u pěstí podšité ve dvoje ; někdy byl límec prostý, jindy přehýbací. Někdy vázali si muži na krk šátky (lipšeunky). Košile dlouhé vynahrazovaly spodňáky.

Brucleky valašské (vesty) šily se zvlněného fialkového sukna, a to z jednoho kusu. Sukno bylo červené, černé, modrošedé (či kyslé). Obojku u krku neměly; později byl při nich límec stojatý, hodně přežívaný (štěpovaný). Brucleky byly na předu ozdobeny řadou knoflíkův a v zadu foldky či šostky se střapečky, obyčejně 5—6. Knoflíky buď plaské jako malé groše, neb okrouhlé se špičami velikosti lískového ořechu vyráběly se z bílého kovu. Knoflíky se zapínaly do dírek nákladně obšívaných černým hedvábím ; polovice dírek (někdy všechny) okrášlena byla čaproky**) či putlinami. Bruclek se nezapínai celý, nýbrž toliko až po vyšívaný značek košile, dále byl rozplazený. Střapce u dírek a loldků sluly kamelbarové, nebyly-li z hedvábí.