Předchozí 0139 Následující
str. 122

Past. 2. Já mu dám skupce. •

Past. 1. Ale skoupý!

Past. 2. I dám, hamou duši dám, jenť jesl darmo, jenť mám dvú ochce velmi snadno. Tu máš, Ježíšku, skupce, však ti ho odchovala stará« ochce a v zejtra ti pošlu mléka hrnec a k tomu notný mazanec.

Past. 1. Jakou pak mu zazpíváme?

Past. 2. Ňákou novou, třebas by stará byla.

Oba past. (zpívají). »Narodil se Kristus Pán, veselme se.«

Výstup IV. [Josef)

Josef. Děkuji vám, pastuškové, za ty dary, které jste mému synu darovali, provodiž vás Pán Bůh sám.

Oba past. Hyu, hyu, lámhle pasou naše ochce, nedaleko našeho ochčince musíme to jít oznámit naší chase.

Prorok (sám). Aj vy slavní tři králové z dalekých krajin! Jedou, nového krále hledajíce a hvězdu za vůdce majíce. Hvězda krásná, ušlechtilá slavným třem králům svítila, vidouce ji, nad městem stála, pravé svědectví dala, že jest panna porodila a panenství nezrušila.

Všichni tři králové (dohromady). Hvězdu, kterou jsme viděli, z ní jsme mnoho srozuměli, která umění našemu divná se zdá hvězdářskému.

Kašpar (sám). Ta hvězda není zajisté jiným rovna, v běhu přirozená, ale jest nová zajisté, neboť nám zvěstuje noviny jistě.

Melichar. Jsem teď již dosti zkušený a na hvězdách vyučený,, žádná není mezi nimi, o které tak zmínka činí.

Herodes (sám). Dávno-li, co jste vyjeli a tu hvězdu jste spatřili?

Kašpar. Třináct dní, co jsme vyjeli a tu hvězdu jsme spatřili a hned jsme po ní jeli a tu hvězdu jsme za vůdce měli.

Herode*. Oznam mi místo své, odkud jsi, kde jest město tvé.

Kašpar. Král Kašpar jméno mé jest, mám hojnost zboží, velkých měst, z města Suším jsem vyjel a do těchto končin jsem přijel.

Herodes. Ty, druhý, oznam také nám, ať o vás vědomosti mám.

Melichar. Král Melichar jméno mé jest, mám hojnost zboží, velkých měst a z města Persepulis se jmenuje, a odtud až sem je cesta moje.

Herodes. Oznam, ty černý, také nám, ať od vás všech vědomost mám, by vaše jména byla zapsána a nám věčné památce byla dána.

Baltazar. Slyš ty, Herodesi králi, snad ne proto jsme se sem najíti dali, bychom tebe špehovali, sami sebe zrazovali, jsi -li ty Herodes v slávě, smíme ti to mluviti právě.

Herodes. Hrdé řeči nám podáváš, však o tom známosti nemáš, že jste vy tři vyvýšeni, císařemi učiněni, vás pak kdybychom chtěli, hned bychom pobili směli.

Baltazar. Jsem tak řečený mouřenínský král zvolený a Sůvo jest moje město, věř tomu, králi, zajisto.

Herodes. Kam pak dále pojedete, svou cestou se poberete?

Všichni králové. Do Betlíma se ptáme, Bůh dá, že se doptáme.


Předchozí   Následující