str. 130

Jídelní lístky lidu českého za doby hladu a bídy.*)

Podává z archivu města Skutče Karel Zástěra.

Asi na rozhraní 17. a 18. věku panovala v zemích koruny Svatováclavské velká nouze a hlad. Nejen válečnými a jinými událostmi, nýbrž i neúrodou bylo obyvatelstvo až příliš vyssáto, již chléb v domácnosti tenkráte za zvláštní pochoutku považován byl.

I úřadům šla ta bída a nouze »země obyvatelů« k srdci, avšak místo zaopatření potravin obmezovaly se úřady na vydání ponaučení či »Avertissement, jak se při nynějším nedostatku peněz a chleba přece laciný a sytný pokrm připraviti může.«

Je to pozoruhodný úkaz, že se při takovýchto ponaučeních hledělo k tomu, »jak by ta větší hromada nás živícího lidu« — rolníků při síle udržeti se dala; neb tu rozumováno, že se obyčejně počítá libra chleba denně na osobu, ale ubohému rolníku nepůjde ta denní strava o »chlebě a vodě« příliš k duhu; »připravováním a požíváním níže popsaného pokrmu zůstane (rolník) zdráv a silen, což se již v jiných zemích dobře osvědčilo.«

Toto ponaučení jest bez letopočtu, ale dle tisku a papíru možná jest ze sklonku 17. neb počátku 18. století.

Zajímavý onen jídelní lístek zní u výtahu: »Vezmi: 2 libry rejže jáhel neb hrachu, libru bramborů, libru tykve, půldruhé libry mrkve, a teš tolik bílé řepy, dvě libry chleba, 28 liber vody a 12 lotu sádla nel

Č. 2. Prkna na pavlači.

*) Sem vhodně zaradujeme drobnost, kterou zaslal pro Český Lid J. Ve'voda : Příprava koňského masa r. 1642. B.1642 oblehlo vojsko Olomouc, čímž způsoben v městě velký hlad, tak že liberní bochníček chleba prodáván za 2 dukáty a libra koňského masa za V2 rýn. tolaru. Mnoho set koní požito jakož i oslů, jen aby zachován byl život Beckovský udává dle současníka P. Paul. Začkovice tento způsob vaření koňského masa:
„Kdo chce koňské maso chutné míti, musí je v studené vodě přes dvě hodiny nechat se močiti a nasoliti a dva dny a dvě noci nasolené ležeti nechati, potom v horké vodě dvakrát, třikrát vymyti, je do hrnce dáti a je vařiti. Koňské maso však chutné jest pečené, které musí se nechat ve studené vodě močiti, potom nasoliti, v soli nechati ležeti a po dvou nocecb, jak již dotknuto, tak dlouho v horký vodě přemývati, až to maso zbělí. To maso tak vyprané neb přemyté musí se do hrnce dáti, ocet naň nalíti, sůl, pepř, jalovec přidati, hrnec přikrýti jej olepiti, aby z něho pára ujíti nemohla, a k uhlí ohnive'mu hrnec přistaviti, aby se v něm maso dusilo, až by maso změklo. Obyčejně 4 hodiny dusiti se musí. Také ono dusiti se může na přikrytém rendlíku. Na rožni takové maso péci a jísti, jest jedo-vatinu jísti." (Beck IIL, 302.)