str. 139
Tajná řeč („hantýrka") zlodějův a šibalů.
Napsal Karel Juda.*) S literárně-historickým úvodeai Dra. Č. Zíbrta.

Roku 1874 vysmál se Neruda a s ním všechno čtenářstvo »Nár. Listů« pražské češtině a pojednal zvláště o »františkovském a podskalském« idiomu, jakž nazval onu podivnou směsici nakousnutých a nedo-kousnutých vět a všelijak překroucených slov. Odkud jsou takové zjevy jazykové ? Purista se nad nimi rozhořčí, gramatika pokrčí rameny — co však plátno, je tu i »podřečí«, »různořečí«, či jak to nazvati.
*) Laskavostí p. Dr. Karla Mareše, c. k. soudního adjunkta v Novém Městě na Moravě, dostal jsem zápisky p. Františka Vanička, náměstka c. k státního zástupce v Hradci Krájov-. Vedle praktických poznámek, jak si má soudce počínati řídě vyšetřování prohnauých šejdířů, zlodějů a šibalů, obsahují papíry ty řadu úryvkovitých rozmluv. Jmenovaným pánům sluší vzdáti dík Autor.
|