Slova, jimiž se vyjadřují Vněmy různých smyslů.

V Českém Lidu r. X. str. 175 zaznamenáno je zajímavé slovo z á-š k 1 e b a z okolí Želiva, kdež označuje červánky. Slovo to ve tvaru záškleba nebo zašklaba čte se také již ve slovnících Jungmannově i Koltově z jiných končin Cech, mimo též sloveso zašklebiti se téhož významu. Již se zašklebuje rr: svitá, rozednívá se. Jednoduché sloveso podobného významu známo je také na Moravě v okolí Nového Jičína ; šklébiť užívá se tam o mdlém světle: Šklebí sa to jak svatojánek (svatojanská muška), šklebit světlem = slabě svítiti. Totéž sloveso má však také zcela jiný význam; označuje? se jím také zvuk : To děcko se pořád šklebí, ošklebuje se s= brečí. Osklebovat se na někoho = osopo-vati. — Původní, společný význam slovesa toho jest otvírati: ošklé-bené dvéře, ošklébená huba (na pláč), rána (Rosa). Vyzunkne pohárek té hořké, ani se při tom nezašklébí (Kott, den Mand verziehen).

Zášklebou se nebe otvírá, jako otvírá hubu, kdo se dává do pláče.

Takových slov, jimiž se označují zjevy světelné i zvukové máme, zvláště v řeči lidové, počet dosti značný.

Vůbec známe sloveso rozbřesklo se, rozbřeskuje se je totožné se slovesem břískati (vřískati) : zajíc chycený bříská.

Na Uh. Brodsku a na Uh. Slovensku známo je sloveso to ve tvaru brežděť: 1. Těía breždí (bečí). 2. Jak raníčko zabreždjévá, škorvánek už zpjévá. Rozbrežďuje sa = svítá.

Jásať znamená 1 trhati: Už si ty gatě pravda rozjásal? (val.) 2. výskati, zpívati, mleti hubou, vadili se: Co jaskoceš? Zajaskal sem si pěsničku. Nejaskoc ! — Odtud pol. jaskóíka (vlaštovice). 3. svítiti se : Cosi sa tam jásá (Uh. Brod). Berona jásala sa jako slunce (Bož. Němc.)