Vyobr. 6. 2. jsou dva hrnečky též od Tom. Rusa z Bechyně. Na větším hrnečku vidíme tři věnečky s různými výplněmi; vlnité lodyhy s květy tvoří spojky jednotlivých věnečků. Menší hrneček má tytéž motivy jako nádoba č. 1.

Vyobr. č. 3. znázorňuje dvě palice z tvrdého dřeva. Byly v majetku f mydláře A. Buzka v Soběslavi. Třetí je vyrobena z hlíny a byla majetkem musea Strakonického, odtud nyní koupena pro museum v Soběslavi. Palic těchto užívalo se k rovnání a hlazení čepců, holubinek. Na sv. Lucii strašili s nimi děti.

Hastrman je malučký čiovíček v zeleném cbíeku. Bývá u vod, roztahuje pentličky a volá: »Poďte na pentličky, poďte!« Kdo přijde, toho do těch pentliček chytne a utopí.

Hastrman šíje ai boty, tak dobré, že jich do smrti nigdo nezedere. Dyž ich v noci šíje, roztahuje rukama jak švec a zpívává: »Sviť) měsíčku, sviť, ať já možu siť,« aíebo: »Šíju, šíju bot, až ušíju, prodám, od štyrech rýnských nedám.« Ai má svůj krámek, gde boty a pentličky prodává.

V Kostelci chodíváí se hastrman do jednoho domu na pec zhřívat. Na peci se pořád zimu drkotal. Lidé v tom domě nevěděli, jak by se ho spleli. Poradil ím kdosi, až zase přijde, aby přivedli do izby černé teíe. Uděíali to, a miíý haslrman, uviďa černé teíe, hop s peci a ten tam. A už nigdy nepřišéí. (Fryšták u Holešova)

Zaslal stud. Ant. Odstrčilík.

Když Pán Bůh stvořil svět a shodil ty zlé anděly s nebe, spadli někteří do lesův a do skal, někteří do vod; ostatní zůstali v povětří. Kteří spadli do lesův a do skal, jsou ti podzemní duchové, kteří hlídají podzemních pokladů. Kteří zůstali v povětří, dělají to »Boží dopuštění« za velké bouře a honí Meluzinu plačící a naříkající. Za bouřky vydávají z tlamy ten veliký oheň a provozují ten pekelný hřmot. Ti pak, co spadli do vody, jsou vodní panny a hastrmani. V poledne ukazují se