Předchozí 0209 Následující
str. 192

Skřítek (skřotek, koltun) ve vlasech po názoru lidu českého ve Slezsku.

Podává Jan Vyhlídal.

Pátraje dále po zprávách o koltunu mezi lidem slezským dověděl jsem se od Malenovských pod Lysou Horou toto: »Co je koltun? To se taká rána udělá na člověku, časem se zahojí a zas se otevře a hojí Koltun povstává z tří příčin : 1. z leku, 2. z markotnosti (lítosti), 3. ze zlosti. Je-li člověk krevnatý, obyčejně dostane mokrého koltun a. Když má koltun jakou příčinu na těle, tož se do toho místa usadí a tam účinkuje svoji nemoc. Moja mamka měla mokrého koltuna v lokti v ruce. Taková hrča byla na lokti ; malá ďurka do toho lokte se zrobila a dycky z ní běželo hnojisko. Časem se durka zahojila, ale jak se zahojila, tak větší bolesť měla v tom lokti, než když ruka tekla. Potrvalo to měsíc a zas rána se otevřela a běžela. A potom se zahojila ruka a zase dal se koltun do kostky a teklo to a bylo to horší než na ruce. Na konec nohy až po kolena ostrupatěly a hnily, a s tím zemřela. To byl mokrý koltun.

Mokrého koltuna neuličí žáden doktor; moje roba měla ho nejprv v ukazovací, a začala na doktory, a ličila ho a tu ho uličila a dostala ho do palce u nohy. A zas ho vyháněla, a vehnala ho do boku mezi žebra a včile se urobila hrča ; bolí a běží z ní. Tak dlouho ji bude trápit až si urobí ,lufť do ní, a tuž bade baba odepnuta. (Umře). Pije rozmanité léky, a nic nepomáhá Nejvíc ale užívá tohoto léku : do syrové kořalky se vhodí koření jako podražec, křen, zázvor, galgon, bluškvořec, pepř, pelyněk a jiné. Ráno toho na hladno půl kelíšku bo kelíšek vypije.

Suchého koltuna dostane zdravý člověk, co nemá příčiny na sobě. Suchý koltun se viomí do břucha nebo do kostí, které pokřiví.

Kudlatý koltun, to jest ten, který se vyvinul z vnitřku do vlasu jest též zlý. Kudlatý koltun má se stříhat, jak je jasno na nebi. Jak ustříhal koltuna na zlém čase, nepohodě, tuž jím piznul a byl maroda ; jak byl dobrý čas, to odešel.

Prv u nás pod Lysou nosili chlapi vlasy, co jich na zadku nestři-hali. Často ty vlasy svil koltun, že jich musili nechat tak a nosit. Jak ho odevzdali ku vojsku, tuž mu ty vlasy ostříhali; mnohý bečel, že mu bude koltun škodit. A včil vlasů nenosí a koltun neškodí, ale zas jsou jinší nemoce, zas slyšet o gichté a jiných. Včil jsou ty nemoce jinší než, kejsí byly. Koltunu též praví ,mamuník'. Víc, velebný panočku, o koltunu nevíme«.*)


*) Sloh a úsloví vypravovatelů jsem podržel.

Předchozí   Následující