1585 Farář Martin Strakonický arcibiskupovi Pražskému. »Při tomto mém psaní také Vaší knížecí Milosti oznamuji o knězi Janovi Angelovi, bratru conuentu strakonického, na ten čas faráři žďárským, nedaleko od Blovic a dvě míle od Plzně, majícího let věku svého přes padesát a o té jeho zlé a hrozné příhodě, těžkosti trápení a o velikém pokušení, kteréž na něho pán Bůh dopustil pro jeho mnohé veliké a těžké hříchy, pro vejstrahu všech jiných takových kněží, mnichů a lidí hříšných, neb jsou do něho vešli mnozí zlí a nejhorší duchové ďáblové, a ti jsou s ním divně zacházeli, jeho trápili a pokoušeli, svozovali a k tomu ho vedli a napomínali, aby on sobě zoufal, že již nemá žádné čáky k pánu

Dřevěný strop lodi kostela v Kočí z r. 1673.

Bohu, k milosti Boží a k spasení duše, a že jest ho pán Bůh opustil a jim ho s tělem i s duší v jich moc dal, pro jeho mnohé veliké a těžké hříchy a nepravosti a též angel jeho že jest ho opustil a že jest zlořečený oc. a aby se sám zabil, chce-li toho trápení jich ujíti, a jiného mnoho zlého mu mluvili, a též i o mnohých jiných nynějších knězích a mniších, i také o zemřelých, kteréž zejména jmenovali a pravili, že jsou oni také jejich a že i na ně přijde takové trápení a pokušení a také jsou jemu mnoho pravdu mluvili a mnoho lhali. A ten přijevši ke mně in die animarum, vypravoval mi o této své veliké těžkosti, nevěda co činiti a k komu se utéci a mne za radu, za naučení a za pomoc prosil, aby mohl těch zlých duchů a toho velikého a těžkého pokušení prázen býti a svú duši spasiti oc. A protož já jsa sám velmi hříšný a bídný