Předchozí 0213 Následující
str. 196

vyslyševši ho, dal jsem mu naučení spasitedlné a posilnil a potvrdil jsem ho u víře a v pravdě Boží a aby doufal v milosrdenství Boží a nevěřil těm lhářům a trpěl mile a snášel to trápení a pokušení, do vůle Boží, a tu jsem slyšel jeho zpověď a také jsem oraci a conjuraci nad ním říkal a jemu vody a soli svěcené dal aby jí užíval proti pokušení těch zlých duchů, a tak on zase jel na svou faru, ale však proto po vykonání a činění těch věcí dobrých nebyl prázen těch zlých duchů a jich pokušení a trápení, o čemž mi potom svým psaním oznámil; a to jeho psaní já byvší v Praze zanechal jsem u pana probošta, prosíce ho, aby V. Kn. M., když se ráčíte zase navrátiti do Prahy, dodal. I není-li Vaší Milosti do-


Koutní hrnec. Sbírky K. Adámka v Hlinsku. (Chytil, Soupis XI. 15.)


Džbán. Sbírky K. Adámka v Hlinsku. (Chytil, Soupis XI. 15.)

dáno, račte poručiti, aby bylo přineseno a z toho ráčíte porozuměti a poznati to veliké trápení a pokušení toho nebohého kněze. A ten potom podruhé přijel ke mně, žádaje vždy mé pomoci, jako spolu bratra svého, aby mohl s pomocí Boží těch zlých duchů prázen býti, a toho svého trápení a pokušení. A tu opěť jsem ho zpovídal, těšil a posilňoval a jiné oracii a conjuracii nad ním říkal, kterýmiž jsem s pomocí Boží mnohým lidem spomohl a jmenovitě toho roku minulého sedmi osobám; ale však z nich ani ze všech jiných lidí, kteříž měli v sobě a při sobě zlé duchy a od nich byli trápeni, nepoznal jsem býti tak zlých a tak silných těch zlých duchů, jako jsou v tom knězi, a protož pověděl mi, že i ty oraeii a conjuracii nejsou mu platný v tu chvíli, ač já sám vím o tom dobře, že hned a ne všem lidem moc a užitek jich se zjeví a pozná; ale pomalu, a to ne podle vůle naší lidské, ale podle vůle Boží.«


Předchozí   Následující