Červené pantle na klobouku svobodných Hanáci na Kojetsku říkali v ý s k a 1 k a (veskalka) pro její veselou, křiklavou barvu. Výskalka znamená také ženu výskající.

Na Valaších žnice h e č á = zpívají zvučným, táhlým hlasem (hečať) — a červená šatka, to tak hečí (srovn. křičí).

Zvonek blinka, zvony bíáňajú, ditě blaněí (greinen), lampa jenom blinká, blinčí (světélkuje). Muzikanti hrajte, blin kajte! (val. píseň).

Dyž slunko svítí, v horách všecko tak sa r e b e ň á = třpytí, blyští se. — Co tam pořád' r e b e n ti = rychle, nejasně mluví (val.)

Mektati znamená 1. pohybovati: Rtuť se vždycky mektá (Kom.). Oheň, nemá-li ustavičného měktání a plápolání, hasne ihned (Kom. Inf. str. 29). 2. Koza mekoce (mečí). 3. Měsíček sa mekoce ve vodě (obly-skuje). Ten obrázek sa mekotál od zjata (třpytil se).

Mrkati. 1. Pohybovati: Mrká očima. 2. Temně mluviti, zvučeti: Pořád' cosi mrkoce, mrkolí (nejasně mluví). Pomrčel cosi sám pro sebe. Kráva mrčí. 3. Temně svítiti: Světlo mrká (plápolavě, temně svítí). Zmr-kalo (smrákalo se).

Blkotat. 1. Světlo blká, blkoce (plápolavě svítí). Blkotái kdo ví co (pleskal). BeJkoši jak koza před smrťum (zajikavě mluví, laš.).

Šemořiť sa. 1. Mihotati se : Tak sa to pěkně šemoří (na př. osení, když leze ze země). Šemořilo sa (bylo trochu světlo, šero). 2. Náš kanárek zpívá po tichoučku, enom šemoří.

B r ň a v ý (brněti). 1. Tmavohnědý, plesnivý (val.): Naša kotěnka brňavá chytiía ptáčka strnada (má černé a červené chlupy). Hlava mu brnastí (brnastěť, plesnivěti). Barna, barnavé mračno (bouřné, tmavohnědé). 2. Kdo v řeči okolkuje, jest brňavý (laš.).

Túrnuť (val.) znamená hleděti i mluviti. 1. Ani na fia nepotúrnúf (nepohlédl). 2. Dyť sem o penězoch ani nepotúrnúí (nehlesl).

Cifrovat. 1. Malovati, zdobiti: Vdova dům buduje, pěkně ho cifruje, 2. vyšívati, 3. variovati nápěv, jak činí první hudec, 4. tančiti pěkně ozdobně, s variacemi. Cifra, cifrování = malůvka, výšivka, variace hudební i taneční (slov).

Zajímavo je také zaměňování výrazů, jimiž se označují chuť a vněmy zrakové, na pf.: Chutný znamená také tolik co pěkný : obraz, člověk. To je chutná diťa (slov.) Dnes je tam chutno (laš.)

Kyselé gatě jsou kalhoty z ruského plátna (Kyjovsko). *)

»Celý zadní díl všední haleny byl složen z jednoho kusu beze švu, a tomu říkali sladký záda.« (Skopalík, Záhlinice II. 67).

Harasný vl. červený jako haraš, potom 1. krásný, 2. chutný: To idlo nebylo hrubě harasne (laš.).