str. 218
potvrzoval strýček. »Jen honem — nebo mi třebas postůj při koních!« — »Stryjčku, to byste asi marně hledalif do pa ví hde zatím čubka běhá !« myslil hoch spravedlivě. Ale vzal bič a stavěl se ochotně před koně. Strýček pospíchaje zpátky ujišťoval ještě : »Nemůže byjt daleko U A opravdu, po chvíli se vracel s čubkou na rameně. »No, to ste míli mluvit!« durdil se chlapec: »korejtko U — »Co, korejtko—čubku sem ztratil !< hlásil znova strýček nálezem potěšený. Výrostek kroutil hlavou za odjíždějícím strýčkem. Ale konečně se ušklíbl: »Korýtku říkají čubka — naposled tam někde říkají psu korýtko !«
Východoslezské fance lidové.
Sebral Jos. Vluka.
Kyjovy.
Páry procházejí se před tancem. Hudba zahraje a páry se pustí. — Tanečníci vnitř v levo a tanečnice vně v právo se procházejí v kole. Nějaký tanečník bez tanečnice stojí uprostřed s kyjem. Uhodí-li kyjem o zem (podlahu) a odhodí-Ii jej, rychle uchopí nějakou tanečnici, s níž tančí polku. Hudba hraje čerslvěji. — Každý tanečník snaží se dostali tanečnici. Nastává shon, při čemž zůstane někdo z tanečníků bez tanečnice, jemuž pak jest nastoupiti úřad s kyjem. Opakuje se, pokud baví tanec.
|