Předchozí 0265 Následující
str. 248
Těch Rusů našich hostí, již máme všichni dosti — jestli tu dlouho budou, učiní zemi chudou.

Již prve málo měla, neb všecka zhubeněla skrz tak mnohý čas vojny a živení lid zbrojný.

Nezvítězí-1 i z jara, bude ji bolet hlava; z peněz se již vydala, děti jinam vyslala.

Co má ještě obroku, ten se tratí do skoku Když tak pomalu vadne — ještě v nemoc spadne

Kdo ji zase postaví, dopomůže ku zdraví?"

Historické příspěvky k dějinám pověr a čarodějnictví v zemích českých.

Z archivních pramenů podává Frant. Dvorský.

1588. Správce duchovní podává Jeollátoru svému zprávu, kterak Voršila, manželka Adama Koláře v Jistebnici, kteráž přiznávala se k Biatřím českým, po smrti své muže i novou jeho genu strašila,. Modlitbu svú vzkazuji VMti, vysoce urozený pane pane mně laskavě příznivý. VMt sem nemohl tejna učiniti jakožto pana pana kollatora mýho, co se trefilo v Jistebnici, kterak nějaká kolářka jménem Voršila, manželka Adama koláře tu v Jistebnici souseda byvši sbornicí do kostela nerada chodila, slovem Božím i svátostmi pohrdala, s manželem svým v hněvu a v nenávisti přebývala, potom pak času letního léta pominulého 1587. s nemluvňátkem impoenitens hrozně umřela. Když ke mně přicházel manžel její, abych jí dopustil zvoniti i také pohrbiti, na žádost rychtáře čedika k tomu sem povolil, že se jí odzvonilo i hrob vykopal, a to proto, že manžel její ji omluvná divně činil, jako by již nebyla sbornicí před smrtí. Ale jak sem jistou zprávu vzal, nechtěl sem dopustiti ji u nás pohrbiti, protož ji do Sedlce odvezli a tam pohřbili. Adam pak kolář, pozůstalý manžel její téhož léta oc 87. po svatým Martinu dožádal se mne, abych ho s jinou oddal, poddanou VMti, což se tak stalo. Hned brzo, jakž byli oddáni, dotčená Voršila, prvnější manželka jeho, v jeho příbytku bouřila ve snách i na jevě se oboum, i podruhu, manželce jeho okazovala, jednak tak, jak ji na máry připravili, a mluvila, jednak v rozličná hovada se ukazovala, fochování, jakoby vítr činila, bouchání, i dotýkala se obou, a že jim hlavy strhá, mluvila; súc od Adama dotčenýho několikrát skrz jméno Pána Ježíše dotazována toliko jako kozel zamečela, čtení sv. Jana s hrdla manželce Adamově strhla a je rozličně bouříc děsila. Adam jsúc též sborníkem skrz nebožku k tomu naveden chtěl to rád zatajiti, ale nemohl, nebo i bratr jeho trefě se k němu noclehem toho


Předchozí   Následující