modlit budu, abys byl ščasnej.« Sú to obá tuze dobří a dělní (pracovití) lidi, tá rodina taky z oboeh stran jim přeje, ale on myslím tak z těch knih je múdřejší — všecí v tej rodině majú tuze dobru hlavu (nadaní) — a cítí na sobě jakúsi neduhu, tož se bojí, že jak by byli živi. — Na tú věc si prám ani stej nepomyslí, enom brrr ! do teho a po svadbě plačú obá. — No, tito plačú před svadbú, no od první ohlášky enom samej plač a to se obá utíkajú ke mně, už mám hlavu jak štvrť starosťú a lítosťú.

Ja, co náš Cyrill. On je velice šikovnej, jak od persóny, tak ke všeckýmu. Dyť on jim aji poltré, jaký kdo chce, vymaluje. On dyž byl u majstra, tož furt něco cajchnoval a tož ten majstr ho posýlal k temu akademišovi (akad. malíři) a ten akadetniš ho naučil ty poltré a tak všecko. Aji hodni súsedi se došli na ty poltré podívat a ožásli všecí nad tým a dycky byl všady za hodnýho, no je to tuze dobrý chlapčisko. Ale nejtíž enom něco začat se ženěním, už vás melu všecí a všady a dybyste byli ze samýho zlata, tož řeknu, že ste ze samýho blata. Pečetili (tvrdili) ji (jako tej jeho nevěstě), že Cyrill o základku (sázku) vypije 20 holbí piva a jedna štafeta za druhů lítala a ona hlúpá nechala si ho zhanět.

Pozdní ženitba. Byl toť trochu navalenej a tož koledoval chlapom v hospodě, že by se ani neženil, dyby neměl tolej dluhů, s tútok že by si pěkný peníze vyženil. — Ja, vidíš si ho, starú rachotinu, včíl večír (ve stáří), tos měl udělat, brachu, hned" ráno (mladý), dyť je temu ale sedndesát roků, tož pro ty dluhy si ho vezme ?

Selecký Št.: Studia z oboru místních jmen českoslovanských. (Beseda 1864 č. 11. a d.) — Týž: Tuklety a Kluky v Písecku, odkudž mají svá jména. (Poutník od Otavy 1862. č. 6.) — Týž: Zapomenuté názvy některých potoků v Písecku. (Ibid. 1859. č. 18.) — Týž: Zrnka etymo-logická sebraná na půdě kraje píseckého. (Ibid. 185. č. 14. 18. 22. 26. ; 1860. č. 14.)

Šk.: Kto sestavil prvý sväzok Pjsni swětských Lidu slowenského w Uhřjch? (Slov. Pohl. 1897. 316.) — Týž: Zo zápisnej knižky. (Slov. Pohl. 1900. p. 201.) — Šafařík P. J.: Přehled národních jmen v jazyku slovanském. (Č. Č. M. 1835. 367.) — Šembera A.: Zpěv český v cizině. (Cechoslav 1830. p. 61.) — Štelcar-Želetavský J.: Kniha duchovní o velikých skutcích Pána Boha Všemohoucího, v níž se obsahuje vysvětlení, mohou-li čarodějníci a čarodějnice 'sami od sebe povětří, kroupy, bouře, hromobití vzbuditi a vyvésti. (V Praze 1588.) — Šujanský Fr.: Hjadlovské nárečie. (Slov. Pohl. 1897. 670. 736.; 1898. p. 44) — Týž: Sudy nad