třídy musel odsypávati a krmiti ovce a pod. Aby bylo lze rozeznati ovce »selské» od »ovčáckých«, míval ovčák ovce s černou vlnou.

>Sobotáles«, školní plat, byl rozdělen dle tříd, a sice se platívalo u nás v hořejší třídě 18 1/2 kr. na měsíc, v dolejší třídě 14 1/2 kr. k ru-koum učitele. Učitel vydělával si také ještě muzikou v hospodách a na svatbách, bývaje často kapelníkem. Dostával také tu a tam malé dárky na přilepšenou, jako žemli lenu, kousek plátna, drůbež a pod.

Nikdež- tak pronikavě nepůsobila novodobá osvěta naše jako na lidovou tradicionalní literaturu lidu. Kam světlo osvěty zasáhne, mizejí pověry lidu, rozpadávají se staré názory na přírodu, prchají pohádky a pověsti, ztrácejí se písně — ty jemné, půvabné květy samorostlé poesie. Všecka básnivá mysl lidu kamsi do neznáma ulétá, v sebe se zavírá, světla se stydí a nastupuje vzdělanost, rozum, věda.

Všecko, co tu ještě zbylo, jsou zásoby starší; več naši předkové věřili, co je těšilo, čím se pobavili, umějí pověděti nyní jen naši stařečkové a stařenky. Jestli shromažďovatel všeho lidového sobě nepospíší, vymře a zapadne vše s těmito starými dobráky do hrobu. Proto mají sběratelé tak na pilno.

Po Erbenovi a Sušilovi myslilo se, že již více nic v lidu se nenajde. A hle, přinesl Bartoš novou sbírku písní ohromného materiálu z Moravy a vynořila se na Slovensku vzácná kytice slovenských národních písní.

Ovšem tam jest život lidu posud nejméně kulturou dotknut a kynula tedy sběrateli naděje vždy ještě na žeň' dobrou. Ona však nebyla jenom dobrá, ona byla vzácná, bohatá.

V Čechách, v nejpokročilejší zemi koruny Svatováclavské, soudilo se, že se již nic neshledá, že je to vše ztraceno. A přece pak přinesl Weis pěknou kytici písní a po něm hudební skladatel a kritik Novotný.

Podepsaný puzen touhou, zachovati to, co se ještě zachytiti dá, počal sbírati ve svém rodném okresu na Milevsku. A mimo nadání žeň se okázala nejen dobrá, ale hojná.

Podepsaný počal o věci vážně přemítati, zavedl porady s osobami z lidu poměrů znalých, rozpředl poptávky po proslulých zpěvácích a zpěvačkách z lidu, po zkušených hudebnících, a po nabytých zkušenostech počal sbírati naše národní písně soustavně, ves od vsi, chalupu od chalupy, a z pouhého okresu milevského nashromáždil slušnou zásobu asi 300 písní. To bylo pobídkou k velké soustavné práci zejména po českém jihu, o němž Hostinský již se pronesl, že tam lze uslyšeti nové zvuky. Přišel na řadu okres písecký se soudními okresy Mirovicemi a Vodňany, pak okres blatenský a strakonický se sousedním okresem Volyní. Kraje