slibem ralčelivosti vypáčil z několika bab kořenářek. Bude-li toto některá čísti, zanevře jistě na mne ; a taková již umí zanevříti. Jejich vědomosti jsou děděné od starších, přes to však někde mají též herbář a znalost jeho jest pak privilegiem ; herbář sám někde považován za jedinou autoritu. Znám jest lidu našemu málokde a to herbář Jírův a ve vesnici Měcholupech má jeden sedlák též herbář Ondřeje Mathioliho.

Rostliny tajnosnubné ujdou spíše pozornosti lidu a proto jich také málo všímáno. Polštáře mechu též přidávány bývaly druhdy k jiným rostlinám, jež se prvého května před práh stájí pokládaly pro odvrácení vší moci čarodějů a čarodějnic.

Sticta pulmonariaL. (lišejník plicní), mech plicní zvaný, užíván bývá pořídku jako lék proti kašli. Hub všímáno pouze, pokud jedlé neb jedovaté jsou ; zvláštní jest to, že všechny houby s mezivýtrusnými lístky na spodu klobouku mimo lišku jedlou, ryzee a vůbec určitě známé jedlé houby jsou za podezřelé považovány a šmahem odsuzovány. Nejjistěji prý se pozná, je-li mezi suchými houbami některá jedovatá, dá-li se kousek cibule do vařících se hub: zůstane-li bílá, jsou houby vesměs neškodné, zčerná-li, letí vše i s hrnečkem na smetiště. Vařené suché houby jsou účinným lékem při zánětech mandlí a všech zápalech krčních vůbec; přikládají se na krk a šátkem ovazují, vodou pak z vařených hub se krk proplakuje. O žampionu, Agaricus arvensis Schaeff., tu a tam myslí, že pouze pod švestkami roste a na Ghuděnicku též »houba švestková« nazýván. K vůli zajímavosti uvedeme několik jmen hub, aby bylo viděti, jak případně a krásně tvořena jsou. Jména některých jedlých : doubravník, másník, březovák, jalovčovák, jelenice, medvědice, syrovinka, liška, ryzec, žluťanka, kuřátka, černoch, špičník, český doubravník (slovo hřib mezi lidem asi neznámo), kartofle, špičky, kozí brady, smrž, václavka; jména některých jedovatých: oteklík, prašivka, muchomůrka, muchovírka, bžuna, jedovatý ryzec, jedovatá liška, jedovatý doubravník, mužíčkův tabák (totiž pýchavka, Lycoperdon pratense, se zralými výtrusy), modrák.

Všecky druhy hub dřevnatých nazývány hubkami. Spíše, což při-rozeno jest, všímá si lid některých tajnosnubných cévnatých. Aspidium íilix mas. Sw. (kapraď samec), kapradí, prapradlí (Chudenice, Břeskovice), užívá se proti blechám v domácnosti.

Polypodium vulgäre L. (osladič obecný), osladič, sladké dřevo. Oddenky jeho přidávány pro lepší chuť k různým lektvarům bylin jiných; odvar samotný je lékem proti kašli a jiným nemoeem vnitřním. Očištěné oddenky bývají často na prodej do lékárny přinášeny.

Lycopodium clavatum L. (plavuň obecná), vidlák, jelení růžky, jmenováno případně dle dvojstopkých výtrusnic.

Taxus baccata L. (tis obecný), tis, tisk. Větévky vzácného tohoto našeho stromu přidávány do košišťátek o neděli květné svěcených.

Pinus strobus L. (vejmutovka), hedbávná chvojka. Jest ovšem jen z parku a hřbitova mládeži známa, ale o neděli květné má týž úkol jako tis. Větévky působí dětem hezkou zábavu: postaví se