Léčily hrbatou.

Má sestra, co si vzala Kubáče z Pátku, dala si k mej mámě taky malý dítě, Barušku. Moje nebožka máma, dej jí Pámbu nebe, tak těm bratrům chovala děti. Tak ji tam měla a byla tam s ní taky malá holka fivčická. Nebožka máma zůstávala nahoře a měla ouzkou pavlač. A hejte! Já nevím, co ty žáby dělaly; ona si ta páteeká sedla mezi dvéře a ta rivčická ji strčila, že spadla dolů s ty pavlače. Máma ji honem popadla, ale holka přej ani moc nekřičela. Ale máma vám nikomu nic ne-řekla, ani nebožce sestře, až ta se to dověděla vod kmotry Švestkovic. Hedte, sestra chodila každej rok na Turanka na pout, a šla s kmotrou Švestkovic, která jí to povídala, že Barča jí spadla s pavlače, a ptala se jí, jestli jí to už máma řekla, a kdyby ne, tak aby to nikomu nepovídala. A sestra, když přišla z pouti, neřekla žádnýmu nic, šla k mámě a povídá: »Mámo, já si Barušku vemu domu.« A máma jí řekla: »I jen si ji vem s Pánembohem,< a hejte, zas jí vo tom nic nepověděla. Tak si ji Páteeká vzala a holka vám najednou ne a ne dýchat, a tak s ní chodila po dok-torach, kde jakej byl, ale nic plátno, holka stonala pořád víc a víc. Kde se co dověděla, všecko jí dělala, ale všecko marně.

Až jí vám taky řekli, že ve Voničkách je chalupnice, ta že jí jistě poradí, jen aby tam holku vzala, že to není daleko, tam že ji unese. Tak vona vám tam s ní šla, a ta chalupnice holku vomakala a povídá: »Jó, má zlatá, holce roste hrb, a nejhorší je to, než se vyrazí ven. Ale já vám povím, když mne poslechnete a uděláte, co vám poradím, může bejt zas zdráva. Až přídete domu, tak si zadělejte na chleba. Holce dejte pít mandlovou vodu, a až vám chleba bude kynout, tak si dejte přes něj něco čistýho a holku na něj posaďte nahou, a musíte ji zabalit celou, až jí budou třebas jen voči koukat. Vona vám tam v tom ale nebude chtít bejt, tak musíte u ní stát. A až zakyne celá, tak jí vyndejte a musíte už mít připravenou postel a do tý ji položte. A až budete mít pečenej chleba, ani nemusíte čekat, až se upeče, jen když bude trochu zapečenej, a první tři bochníky dejte do postele, jak je vytáhnele a nechtě tam tu holku ležet. A za tejden přijďte ke mně a já vám povím co a jak.«

Tak sestra přišla domu a hned si zadělala na chleba a posadila holku do díže, ale dřív jí dala napít mandlové vody. Ale kdepak, holka jí tam nechtěla bejt. Když potom zakynula, vyndala ji a dala do postele a zavolala si kmotru Rohanku a sama zatím si udělala chleba. Když jí dali ten chleba do postele, holka až omdlívala.

Ale pomohlo jí to. Když s ní šla máma za tejden do těch Voniček, už vám s ní šla; to se ví, že moc neběžela, ale šla už sama. Když přišly k tej chalupnici, ta se na holku podívala a řekla jí: »Tak vidíte, už máte holku zdravou!« A hejte, holka od těch čas je zdráva. Chodívá sem taky