Ale abych nězabola2) o tom Bošiackém3) bednářovi! To vám bot směšný člověk. Ráz4) sme sa mu ale tolko5) nasmiali, ked6) ho ty zuby bolely. Dát si trhať zub od téj baby ze Šancuóv.7) On si sádel8) a uona mu chytí zub do ktieščkuóv, ale sa jéj smekly. A milý bednář schopiaci9) sa tam ten, utěkái, a seci za ním. Utěkaja poraď kričál: »Zabitě ma, dorazte ma!« Ale něčakát, poraď len10) chytro11) bežál okolo chalupy. Jednu ruku držál žgraň a druhů sa bránit, aby ho nechytili. Keď už druhy ráz leťěl, tož ten Juro Jerentíké12), už sotvy ducha popadaja, křičí: »Nuž jako vás máme dorazit", keď vás nětnuóžem dohóniť? Tož sa dajtě preca chytiť!« Na konec ho preca přistavili,13) až mu tá bolest' odtrnula.

Tá baba ho poraď Mdila: »Něch sa ništ něbójá pan maister, něch len sem idú!« Ale bednář poraď sa ohledal a pravil: »Pánu Bohu přisahám, já něpuójděm!«

Za chvííku aíe preca si zasej sádel, potom sa ho chopili dvá chlapi, a tá baba mu ten zub preca vytrhla. Zaslal naduč. AI. Doufalik.

Pokračujíce ve snaze využitkovati theoretického studia umění lidového českého po stránce praktické, podáváme další dva příklady:

1. Jak možná použiti rozmanitých motivů tak zv. »selského baroku« na okenicích z Turnovská k sestrojení pěkného rámce, který v soutěži s překroucenými a nepřirozenými vzory moderních slohů jistě čestně by obstál, maje vedle malebnosti a ladného řešení daného úkolu ráz domácí, český. Studiemi tohoto druhu obírá se soustavně a pilně p. Jaroslav Na um an, ukázkou jejich jest naše vyobrazení na sír. 328.

2. Jiného druhu jest vyobrazení na str. 329, reprodukce vložky, sestrojené na základě lidové ornamentiky československé od prof. J. Šímy v Jaroměři, našeho spolupracovníka. Podařilo se mu při bohaté jeho znalosti prvků lidové ornamentiky sestaviti vložku, jež vyhovuje požadavkům uměleckým a při tom tvorba nevzdálila se z domácí půdy, nesháněla se, majíc vhodné vzory doma, po přepjatostech cizokrajných.