pravíu, že mu majú edem9) po možná něco dobrého připraviť, že sa íra jak sa patří odsuúží; ůn že na to má. No, jak ti to čuli10), byuo za chvilku maso, haušky, a čert ví co všecko hned' pohotově.

Jak sa najedli, šli spať. Ráno praví tu ten zbojník hospodářovi: »Vemtě včil uopatu a měch a potě se mnúm!« Ten sa něněcháu dvakrát pobízať a šéu.

Ešče vám musím připoměť, že teho zbojníka žádný v Zubřím n5-poznáu, a ůn též žádného. Na té chaupě, co z ní býu, býu inší hospodář, a z jeho rodiny už všeci byli pomřílí.

Na cestě zbojník pravíu hospodářovi, že mu k letnu pomože, k čemu by mu žádný čuověk na svělé něpomóh. Šli pořád' hustým lesem, ež11) přišli k Jaščéree. Tam pravíu zbojník hospodářovi, ať na tem místě kope. Ten sa dáu ryť, ež sa dorýu velké slety.12) Tú mu kázáu ten zbojník vydvihnúť. Dyž sa to všecko stauo, ten hospodář osláu ceuý omámený. Videu do velkého sklepa. Na kraji videu sedět na bečce pylné zuati psa, a ten držáu v hubě zuatý kluč. Ten zbojník pravíu cosi temu psovi, a potem pravíu hospodářovi, ať tam ídě a ať si teíej13) peněz nabere, co chce a co unese. Ten sa nědáu dvakrát pobízať, vlez tam a vrátíu sa s pyíným měchem zuata samého. Dyž obá vyšli ven, zas mu zbojník poručíu, ať tam tú sletu dá.

Potem si přikleknúu ten zbojník k Jaščérce a chcéu sa napit. Dyž už kíečáu a sa zohýbau, pravíu tak napouy huasem: »É, studénko, hdě sú ty časy, dyž sem já tu svého koňa napájáu!« V tom zašustí luftem, a ani bystě jednu něnačítali, kúlaua sa huava zbojníkova s kopca dóu! Hledíte na mňa tak divně, jako bych já mu hú11) býu uťáu. Ten potvora mu hú uťáu, aby ho hněď čert vzáu! To byuo za to! Ten miuý Zubřan si mysléu, že včil ůn sám budě pánem teho pokuadu a že si nabere, hdy budě chceť zuata.

Ale něbyuo tak To z teho měcha sa mu brzo rozkúíauo, a ůn sa zabráu pro čerstvé. Jak tam přišéu, dáu sa též na tem místě kopať a ryť, hdě tedy s tým zbojníkem, ale žádná šleta sa něobjevovaua ani žádný sklep. Děprem15) začáu miuý Zubřan litovať teho. co uděuáu.

Od teho času ešče nihdo na ten kameň k temu sklepu němoh přijít. Edem ráz hdysi pás tam na rubisku'6) Ryšánkůch kravař krávy, a ten videu, dyž prám17) dvanást hodin uderyuo, chuapa bez huavy, jak k němu šéu a zuatý kluč mu podávau. Ale kravař strachy ufék dómu a pobúříu ceué stavení s lúm zprávám. Hned' sa všeci strhli a letěli tam, ale po chuapu s klúčem ani tory.18) Zaslal naduč. F. Kudělka.