tou slyšeti bude, aby pod kolen y toho prachu vzal a domů přinesl, že dobrý' jest, (račte milostivě odpustiti) když ovce vši mají, aby tím prachem na nS sypal a říkal: Pryč vši ke mši a lidé vodě mši . . .

Pominulého pak roku Václav Janda pohunek jeho vorajíc na poli jeho, že jesli čistou krev vyvoral. K čemuž se týž Vácslav Janda ihned přiznal, dokládajíc toho, když jest tuž krev na poli jeho vyvoral (což jest i Jira syn jeho, pohánějíc mu, to spatřil i otci svému o tom oznamoval), přijevši domů, že jest ihned témuž Strejčkovi, jakožto toho času hospodáři svému, aby tam šel a to spatřil, oznamoval. Ale on jíti jest nechtěl, nýbrž mu za odpověd dal: Kýsi přej ňákcj šátek v ní vomočil anebo ňákou misku vzal, velejíc mi, abych tam poznovu šel a tu krev vyzdvihl.

Nyní nosí u nás úpravu hlavy stejnou dívky i ženy vdané, a již téměř nespatříme úpravy hlavy, jež dříve byla právem a znakem vdaných, již po svatbě nevěsta dostala poprvé »čepením«. Za našich dob jest čepeni velmi prosté, ženy nevěstě sejmou věneček, uváží vlasy o drtku a dají jí na hlavu obyčejný čepec, čímž ji přijímají za zpěvu mezi sebe. Před nějakými lety daly mladé žínce též čepec, ale trochu pestřejší a čepeni nebylo lehké. Především svázaly se vlasy tkaničkou hodně pevně a na zadu hlavy ovinuly se kol plechové jehlice v pevný kotouč, tak zvanou zde »coulu«. Neměla-li dívka hojnost vlasů, otočily ženy kol »couly« ještě nějaký šátek. Potom daly jí na hlavu bělostný plátěný čepec, jehož dýnko bylo pestře vlnou, penízky a koraly vyšito, pak na čepec uvázaly kol obličeje tak zvanou »krajku«, jež ovinula se od ucha k uchu a byla hodně do čela. Byla to krajka sdrhnutá v hustý »ryš«, který byl ozdoben vkusně úzkými barevnými stužkami, poupátky a jinými cetkami. Po té uvázaly kolem hlavy stuhu, obyčejně barvy pivoňkové, širokou přes čtyry prsty. Stuha prostředkem délky své byla položena vzadu pod čoulou, tažena za krajkou a nad čelem uvázána ve stojatou vázanku. Nebyla-li vázanka dosti tuha, podšily ji drátky, aby růžky čněly pěkně do výše. Konečně složily pestrý obyčejně hedvábný šátek po délce přes cípy, aby konce tvořily dva cípy a dva byly uvnitř zabaleny, a šátek takto složený prostředkem délky položily za vázankou a vedly do zadu přes coulu, kde jej prosté svázaly, že cípy splývaly přes krk po zádech. S takovýmto pak ustrojením hlavy vdané ženy stále chodily. Šátek přes čepec složený nazýval se »rouška».