Předchozí 0363 Následující
str. 316

»rudou a kyzem«. Nevěděl havéř ubožák, vrátí-li se z dolu živ a zdráv. A tak ta zbožná mysl starých kovkopů táhne se jako červená nit skoro všemi písněmi jejich.

Obsah starých takových písní jest dosti pestrý, ale vztahuje se výhradně ovšem k životu a práci hornické. Přání, aby hory zkvétaly, aby se shledávalo hojně »nadělení Božího« (tak zvali staří rudu), střídá se s touhou po milence, a tak všelijak mísí se domácí starosti s bolestmi sociálními. Mnohdy i historická událost nějaká1) dala vznik písni (píseň historická). Mezi takovými zvláštní druh tvoří písně posměšné.

Skladateli byl buď horní !id dělný, který skládal ovšem s patra, buď úředníci doloví, anebo nákladníci a občané horních měst. Tito všichni poslední zapisovali si pilně plody své, což o prvých stěží dá se mysliti. Tak stalo se, že mnoho písní skutečně cenných, jež asi byly většinou rázu veselého, se nám ztratilo, a přešly na nás pouze písně těžkopádné, rázu více vážného, jichž obsah a dikce ustupují tápavé snaze po rýmech.

Nejvíce hornických písní (t. zv. Bergreihen) zpívalo se na Krušných Horách (ať v Cechách, at v Sasku) v pověstných bohatých městech horních XVI. věku: Jáchymově, Annaberku, Schneeberku atd.2) Přinesli je tam zajisté s sebou němečtí horníci z Freiberku, Harcu a odjinud, ale mnoho písní vzniklo i na půdě české. Že by horníci Češi, jichž náklonnost ke zpěvu a hudbě přec až po dnes se význačně dokumentuje, byli zůstali za druhy německými, nedá se mysliti. Bohužel dochovalo se nám jen tolik českých písní, že je možno na prstech jedné ruky spočítati.

Otiskujeme tu znova věrně dvě písně takové, jež zapsány jsou ve 2 registrech královských dolů na Kaňku: Hopů a Rabštýna.3) Registra tato, formátu 34 x 11.5 cm., sešita jsou v pergamenech popsaných hebrejštinou a chovají se v archivu města Kutné Hory. Prvá píseň zapsána na 1. stránce register z r. 1550, druhá taktéž na 1. stránce register z let 1551 a 1552. Před písní prvou zapsáni jsou úředníci dolu Hopů a mezi nimi Adam Ždarský a Václav, písaři. Písmo v obou registrech jest totožné.

Mám za to, že skladatelem obou písní jest Adam Žďárský, osoba to v prvé polovici XVI. století v Hoře Kutné dosti význačná. Otec jeho, Jan Žďárský, kovář (jenž 8. prosince 1529 dělal kšaft), měl s manželkou Kateřinou tyto děti: našeho Adama, Ambrože, Tomáše, bakaláře v Kouřimi, a Martu, provdanou za Bartoňe Beránka (Archiv kutnohorský: Lib. testa-


1) Na př. ve sbírce Meierově (viz pozn. 2.) píseň o spálení Malina kutnohorskými horníky r. 1413.
2) Viz o nich: Ďr. J. W. Nagl a Jak. Zeidler: Deutschösterreichische Litte-raturgeschichte, část II. kap. 5, a Dr. Wolkan: Geschichte der deutschen Litteratur in Böhmen bis zum Ausgange des XVI. Jahrhunderts, část 5. — Německých sbírek těchto písní jest spousta. Nejnověji vydal J. Meier prvou část sbírky jedné ze začátku XVI. stol. pocházející. („Bergreihen'1, Halle, 1892. 8°. 122 str.)
3) Obě písně otištěny ne zcela přesně P. M. Veselským ve Světozoru (1879, str. 150.). Děkuji na tomto místě panu prof. Hejnicovi, správci městského archivu, za ochotné půjčení potřebných archiválií.

Předchozí   Následující