mentorům, 1488 — 1544. G 28.). Kdy se Adam narodil, neumím pověděti. Byl písařem pověstného dolu Osla v Hoře Kutné a poděkoval se z tohoto písařství dne 11. srpna 1544. Roku 1545, někdy v týdnu Dominus forti-tudo, jmenován byl písařem urburním a byl jím až do 30. října r. 1554. Od r. 1550 a snad již dříve byl písařem královského dolu Hopů na Kaňku. Že byl ducha velmi nepokojného, svědčí zprávy, že trestán byl kladou v letech 1539, 1541, 1546 (v tomto pro nevážnost k p. soudcům).4) Hojny jest také počet sporů, jež měl s různými osobami.

Tenlo Zďárský vymalován jest na starém dřevěném obraze, jenž visí nyní na chodbě ve Vlašském Dvoře. Obraz ten představuje krále Václava II., jak vydává horníkům práva horní r. 1300. Dole v právo stojí muž s listinou v ruce. Po obou stranách jeho hlavy jest legenda: »Zdjar-sky.« V pravém koutě dole datum: 1551. (Srv. Řehákovu Horu Kutnou^ 1879, str. 162-103).

Zpívá se jako: »Ut queant laxis«, anebo »Integer vité, Sebestiane«.

Dajž Buoh na štěstí toto nové létho, k tomu přivésti všecky chvíle této, v lásce trvati, Tě Pána poznati, kyzy sekati.

Rač naděliti všecky robotíře, kdeří se známe k Krista Pána víře. Tu, kdež děláme, pokladu hledáme, ať kyzy sekáme.

Ó Pane, daj nám v práci požehnání, jenž v Tobě samém máme své doufání, kdež nás obrátíš, poklady své zjevíš, kyzem nadělíš.

Tvé sme stvoření, králi o Boží náš, Ty nedostatky chudých havéřů znáš, Rač naděliti nám zde na všech vortích 6) v Rapštejně, v Hopích.

Úředníkům těm těchto hor Kaňkovských rač dáti známost pokladův svých hojných, at ty zpravují, kdeříž zde pracují, kyzův hledají.

Tato píseň zpívá se jako: »Slyšela jsem, muoj milý, že mi se pryč strojíš, skuro-li se vrátíš« etc

Tvorce, jenž v tomto světě všecky věci řídíš, naši chudobu znáš, nedostatky vidíš, Rač nám z nich rychle pomoci, nežli se utvrdí nepřítel v své moci.

K Tobě se utíkáme, skrytých věcí dárce, pokladuov hledáme, budiž náš ochrance, kdež děláme neb pavujem,") ať náklad činíce darmo ne-pracujem.