Z Poděbrad byla odbočka do Kutné Hory. Návštěva zvláštní týkala se osady Dobřené, jejíž kostel s věží rázovitou viz vyobrazeny na str. 393.

Z druhé jarní vycházky do jižních Čech do pftsavadní sbírky vyobrazení Božích muk přibylo vyobrazení Božích muk nad mostem u zřícenin Zvíkova na cestě ke Karlovu (viz str. 389).

Vzorem, jak může působiti na poli vlastivědy a historie české kněz, oddali se studiu s nadšením a porozuměním, jest dp. J. Hille, farář v Kadově, jehož příspěvky též Český Lid otiskuje. Sbírá materiál po archivech v Rožmitále, ve Lnářích, v Blatné pro topografii místní. Na str. 385. viz jeho náčrtek tvrze v Málkově a na str. 392. tvrze v Kadově.

Zvěčnělý Pavel Vnouček, sládek a spisovatel v Praze, jenž sobě získai nemalých zásluh o probuzení českého uvědomění v kruzích měšťanů pražských, sbíral z lidového podání a vypisoval si z kronik a z časopisů rozmanitých (starých) pověsti a zprávy o Libuši. Nejsou to novinky. Mnohé z nich odjinud jsou již známy. Mnohé z nich přibral do své sbírky Svátek, Jirásek a Sedláček. Přes to však nebude od místa v celkovém přehledu tyto pověsti (mezi nimi jsou pěkné pověsti místní) otisknouti, a zároveň prosíme, kdo by věděl podobné pověsti jiné, aby je redakci Českého Lidu zaslal k otištění. Většina pověstí čerpána z Hájkovy kroniky.

1. Založení města Prahy. O kostele sv. Prokopa na Malé Straně, Josefem II. zrušeném, vypravuje pověst pražská, že byl postaven na onom místě, kde druhdy z rozkazu kněžny Libuše k založení města Prahy první dům vystavěn byl.

2. Práh Libušin při založení Prahy. Zapomenutá tradice. Právě bylo při posuzování modelů soch, určených pro nový podskalský (Palackého) most, připomenuto, že dle starého podání »Libušina Praha« na Malé Straně původ svůj vzala. Když jsme si onehdy na radnici vystavené ty všeliké (veskrz původním a vlasteneckým nadšením prodchnuté) návrhy prohlíželi, zvláště pak i tesaře práh otesávajícího uzřeli, připadla nám nynější generaci snad již v zapomenutí přišlá pověst, že první ten pražský, ovšem dřevěný dům zbudován byl naproti nynější zbrojnici, a sice tam, kde nyní stojí hostinec (bývalá to výsadní hospoda) »u Pavlánů«. Že pak z přátel žijících nikdo více o tom nevěděl, dlužno nám sděliti, že ještě počátkem let padesátých nalézal se tam vedle širokého průjezdu zájezdného tehdy hostince, a sice na levé straně, přímý vchod do pivnice, k níž 2—3 stupně vedly; ten nejvyšší byl z rudého, velmi tvrdéha mramoru dosti uměle vytesaný, a k tomuto prahu vodívali všichni venkovští otcové, když o sv. Václave Prahu navštěvovali, dojista ještě po-