Robota a vzpoury selské na Pelhřimovsku.

Nemnoho bude asi českých měst, která by při slavné své minulosti měla tak málo písemných pamělí ze své dávnověkosti jako královský Pelhřimov. Příčinou tohoto nedostatku byly hlavně dvě okolnosti: pohromy živelní a trestuhodná nevědomost lidská.

Pelhřimov byl stižen několika zhoubnými požáry, z nichž nejzuřivější byl r. 1646 po invasi švédské, a jemuž padlo za oběť téměř celé město. Požár ten vypukl právě o žních za velmi prudkého větru, kdy byli lidé zrovna venku při práci polní, a rozpoutal se tou měrou, že zničil nejen vše, co-hoři, nýbrž prudkostí svou a sžíravostí v nivec uvedl úhledná zdiva a vkusné ozdoby, jimiž vynikaly a chloubou byly všeobecnou štíty tehdejších domů měšťanských. Tehdáž utrpěl značné škody také městský archiv, v němž mnoho památných listů v popel jest obráceno.

Druhá a krutější pohroma stihla archiv tento r. 1811, kdy tehdejší »moudrý a opatrný« magistrát slaré listiny rozprodal veřejnou dražbou — na váhu. Jen náhodou zachránili někteří milovníci starověkostí některé listiny, které však jsou rozptýleny po všem městě a i mimo jeho hranice. Proto není snadnou věcí psáti paměti města Pelhřimova. Jediným a pevným podkladem ku práci té jest městský urbář z r. -1760, psaný německy, a jak se samo sebou rozumí, v historické části naprosto nekritický. Kdo však se dějinami města toho obírá, bez urbáře toho se neobejde.

Skladatelem jeho byl městský radní, Ignác Fuchs, muž na svůj čas vzdělaný a i v latině slušně honěný. O sobě praví, že není rodákem tohoto města a že se práce té podjal na žádost celého magistrátu tehdejšího. Z toho soudíme, že se do Pelhřimova odkudsi přistěhoval, íam se usadil a pro své vzdělání osobní časem byl povolán do městské rady. česky znal dobře, neboť osobní jména česká i celé citáty ve spise jeho po česku vložené jsou psány správně.

Na konci svého urbáře, o jehož založení a ceně pojednáme někdy jindy zevrubněji, praví Fucbs jaksi na omluvu vlastního přesvědčení, že jest nucen rozepsati se ještě o věci »nejtěžší,« totiž o selské robotě, kteroužto povinnost lidu selského pokládá sice za velmi obtížnou, nicméně za nezbytnou. Slovo »robota« jest podle mínění Fuchsova původu chorvatského nebo slavonského, a staří naši praotcové prý je přinesli s sebou do tohoto království ze své pravlasti slovanské; neznamená prý »robota« nic jiného, nežli hrubou práci, již jest lidu selskému vykonávati.

Robotovati se počalo v Cechách podle mínění skladatele urbáře pelhřimovského už r. 752. za panování knížete Nezamysla. Dělo se to prý již 1008 let, co Fuchs urbář svůj skládal, a okolnost ta byla podle jeho rozumu také přímo stěžejním kamenem tohoto zařízení občanského, jež