16. Liliuš. Ves Libuš, jinak »na Libuši,« leží v okresu Roudnickém a jméno toto prý pochází od kněžny Libuše, která zde časem velmi ráda bydlila.

17. Li buše v es. V Libuševsi koluje pověst o kněžně Libuši, která prý tam často v létě přebývala.

18. Libuše. Ves blíže Libochovic u řeky Oharky obdržela prý památné jméno své po kněžně Libuši, která prý z Vyšehradu často tam dojížděla.

19. Založení hradu >Libušín.« Kníže Krok měl tři dcery a žádného syna. Každá z těch tří dcer za živobytí svého otce obdařena byla panstvím rozsáhlým a každá z těch sester vystavěla, jak pověst praví, svůj hrad, co hlavní sídlo svého statku, Kaza Kazín, Teta Tetín a Libuše Libušin, na kterýchžto hradech časem sídlily.

20. Hrad Libošín. Libuš, nyní Libiš, bývalé město, nyní ves (bývalé dominium Smečno). Blíže starobylého filiálního chrámu '/4 hodiny ode vsi vzdáleného stával od kněžny Libuše vystavěný hrad »Ljubošín,« který se stal oblíbeným letním sídlem jejím, tak i pozdějších některých vévodů českých. Hájek, nepochybné dle některé staré pověsti, vypravuje následovně: Když Libuše na svém Libošíně zemřela, kázal kníže Přemysl, manžel její, truhlu zavříti, dal ji dobře smolou a klím oblepiti a do Libice vézti a poctivě před vrata dvoru jejího (takž jak žádala) pohrbiti. Hrad Libošín záhy zanikl a jen trojnásobné náspy na ostrohu, na němž hrad Libošín stával, až do naší doby částečně jsou zachovány.

21. L i b u š b 1 í ž e L a b e. Ves Libuš, jinak Libiš, jejíž jméno prý pochází po kněžně Libuši, leží blíže břehu Labe (bývalé dominium Obříství) Mezi Libuší a Obřístvím stála na jedné výšině tvrz Libuš a místo, na kterém stávala, nazývá lid »na starém hradě«. Dle staré pověsti založila prý kněžna Libuše tento hrad čili tvrz a časem tam dlívala.

22. L i b ě h r a d. Dvě hodiny za Roztoky, blíže Prahy, při levém břehu Vltavy, strmí na vysoké skále nepatrné rozvaliny někdejšího pevného hradu, jejž kronikář Hájek nazývá poprvé jménem »Liběhrad«. Pod hradem rozprostírá se někdejší podhradí, nyní vesnice Libšice, Liběšice (původně prý Libušice), nepochybně také pravé jméno toho starého hradu. Starý dějepisec Hájek vypravuje, použiv domácího podání o založení hradu toho: Téhož roku 712 služebnice z družiny Libušiny rozličné jsou provozovaly kratochvíle při lovení zvěře, s lučišti a střelami po hustých lesích chodíce, jeleny střílely. V tom jednoho dne na jeden vysoký a příkrý vrch vešly, kterýž se jim zalíbil. I žádali jsou kněžny Libuše, aby dala na něm hrad pevný postaviti, kteráž spatřivši místo, na žádost jich tak učiniti rozkázala. A ony daly od jejího jména jméno hradu »Liběhrad«, a ves, kteráž toho času při témž hradu založena byla, též od Libuše »Libčice« nazvána byla. (Dokončení)