u takové obce nebyla tak krutá a nesnesitelná, jako u vrchností, které mnoho potřebovaly a proto povinnosti robotníků v jednom kuse rozmnožovaly a přitěžovaly. Fuchs praví, že obec Pelhřimovská jako vrchnost 200 let ničeho v požadavcích svých od poddaného lidu neměnila a i budoucně nikdy měniti nebude. Po rozumu jeho se měli robotníci na panství Pelhřimovském vlastně dobře, a proto mu nešlo nikterak na rozum, že to nechtěli chápati a že byli jako jinde nespokojeni. Jest prý zcela něco jiného koupiti gruut za několik tisíc a dostati jej jako oni zadarmo. To prý jest také příčina, že byli vždycky se svými neústupnými žalobami od vyšších úřadův odmrštěni, a že jim bylo pokaždé dáno přísné nařízení, aby se chovali tiše.

Po té vykládá Fuchs podrobně, které byly druhy roboty. Byla to 1. robota peněžní, jež byla vybírána na celém panství, a jež obnášela kolem 3000 zl. a nebývala prý každoročně stejná ; robotníci jí mohli spláceti nejen penězi hotovými, nýbrž i prací rukodělnou, zejména v čas žní, a to tak, že posílali dvanáct dní po jednom nebo šest dní po dvou silných sekáčích do práce na panská pole. Také jiným ještě způsobem mohli povinnost tuto uhrazovati, aby neplatili penězi hotovými, jak na př. když odváželi překupníkům ryby, z panských rybníkňv odprodané, na tři až čtyry míle cesty, nebo dodávali vrchnosti v čas potřeby jinší povozy.

2. Robotou výkonnou byli sedláci na panství Pelhřimovském povinni od sv. Jiří do sv. Havla konati práci, polní na pozemcích párem volů nebo jedním koněm celý týden, vyjímajíc neděli, v zimě pak od sv. Havla do sv. Jiří rovněž párem volů nebo jedním koněm, ale jen podle potřeby, a to nanejvýše pětkrát do téhodne, vyjímajíc tudíž vedle neděle také sobotu. Patenlem z r. 1680 a 1716 bylo sedlákům dáno na vůli, robotovati pouze tři dni, a to od slunce východu až do slunce západu s přestávkou dvouhodinovou na krmení; ale způsob tento byl robot-níkům daleko obtížnější, a proto raději žádali, aby byli zůstaveni při staré povinnosti a směli i v zimě robotovati po pěti dnech do téhodne, a to od deváté hodiny ranní do čtvrté odpolední, což jim ovšem bylo také povoleno. K tomu jim byla přidána i ta výhoda, že byla obcím vzdálenějším jedna cesta pro dříví na Čertův Hrádek u Rohozné*) počítána za dva dni robotní, což bylo podkomorním úřadem dne 14. srpna r. 1759 znovu povoleno.

3. Další způsob byla robota pěší. Který sedlák vykonával robotu potahem, byl povinen posílati s ním také od sv. Jiří do sv. Havla robot-mka pěšího, a ukázala-li se toho nezbytná potřeba, i před sv. Jiřím i po sv. Havle, jako k lámání lnu nebo k lovení rybníků, jichž byl na panství počet velmi značný.

(Dokončení").