kořen překročit, že bloudila dlouhou dobu po polích a návrších, až zemdlená a vysílená klesla u Černých křížů, na zcela opačném směru, než kterým šla dříve. Na místě tom poloztuhlou našel ji hajný z Osvračína právě do Chudenic na »baštu» jdoucí a ten s pomocí z Kolovče přivolanou odvezl ji k nám domů, kde přece se k životu zotavila. Po čase byla zase v Nových Dvorech. Na zpáteční cestě, zase v místech za Háji by byla začala bloudit, když tu uslyšela z Nových Dvorů psy štěkat. I obrátila se a po jich štěkotu šla zpět do Nových Dvorů, kde přespala a druhý den teprve šla domů. Od té doby svým ochráncům, jak říkávala psům, vždycky ráda něco pohodila«. A podobné mínění jako tato, má i více starších lidí u nás, že za Háji asi někde leží v zemi bludný kořen.

@NZ@Otázky a odpovědi

* Zajímavá zvláštnost dialektická. Poznamenal Jan Soukup.*) Když jsem r. 1894 byl ve Mšeně na výstavce národopisné, pozoroval jsem tam zvláštní užívání jména přídavného ve významu přívlastku; přijímá totiž příponu přídavného jména přisvojovacího, jak svědčí příklady: makův, třešňův koláč == makový, třešňový k., rohův dům — rohový d., fajnův likér ~ fajnový (jemný) 1., steťův hrách = h. k setí. Zdali tato záměna přídavného jména jest ustrnulým tvarem jen pro rod mužský, nebo jest obvykla snad i v obou rodech ostatních a v jakém znění, a jak se skloňuje v obou číslech, nedopátral jsem se. Pročítaje feuilleton »První výzkumná cesta po Boleslavště« od N. N. v Jizeranu z r. 1892 (roč. XIII. čís. 41) shledal jsem, že synek ze Všelis jedl »dvoukrejcarův rohlík« (dvoukrejcarovy) a teprve při odjezdu vlaku vzpomněl si, že měl koupiti »vínův ocet« (vinný).

Prosím p. t. čtenáře Českého Lidu za odpovědi: 1. Ve kterých osadách na Boleslavsku jest známa tato zajímavost? 2. Říká se tak i v okresích jiných? 3. Prosím o příklady na všecky tři rody při různých jménech přídavných a o sklonbu takového v čísle jednotném i množném na vzor. Odpovědi vyprošuji si s úplnou adresou.