Roboty a vzpoury selské na Pelhřimovsku.

Baiáčníci, kteří obývali chalupy, byli povinni robotovati po dvou dnech do téhodne celé léto, v zimě pak jedna osoba mlátiti celý týden za náhradu jednoho mejtníku obilí. Stav chalupnický byl dle náhledu Fuchsova velmi nestejný, proměnlivý, a to tím, že byli mnozí z chalup-níků, kteří vynikali přičinlivostí a šetrností a pomohli si tak k několika kouskům dobytka, dosazováni na uprázdněné grunty, z jiných pak děláni byli šafáři, poklasní a t. p.; jiní konečně se stěhovali z místa na místo, poněvadž z nich byli ve válečných těch dobách vybíráni rekruti, kterých býval takový nedostatek, že byli odváděni i sedláci (synové selští), a to zejména když bylo ustanoveno, že výška odvedence má obnášeti pět střevíců a tři palce, kteráž míra bývala prý u zdravého člověka řídká. Z které vesnice chalupníci se odstěhovali, nastala sedlákům nová povinnost, neboť byli nuceni rozvrhnouti mezi sebe, co platu chalupníci vrchnosti před tím odváděli.

Lidé městští, kteří neměli gruntovního majetku, konali práce ná-dennické a robotovali vrchnosti tím, že pomáhali o senoseči, o žních a při mlácení na mlátě nebo při přehazování obilí na sýpkách. Konečně konali také posílky, i není nezajímavo slyšeti, co se těm lidem tehdáž platilo na den. Posel z Pelhřimova do Pacova dostal za cestu 6 kr., do Tábora 12 kr., do Prahy 1 zl. 10 kr. čili 3 kr. za míli cesty. Poněvadž pak v těch dobách panovala v Cechách veliká d.'ahota, byla prý poslům pelhřimovským náhrada zdvojnásobena, jenom do Prahy zůstalo 1 zl. 30 kr., proč, není udáno. Byl-li však posel nucen z příčin nepředvídaných někde na ceslách se zdržeti, dostalo se mu náležitého přídavku. Zvýšené po-selné prý se dle mínění Fuchsova zase sníží, jakmile drahota přestane.