zaházenou, vycíditi dáti chceme, letos na podzim měsíce Septembris při mně se ohlásil s takovým vlastně předsevzetím, že jmenovanou studnici, kteráž již okolo padesáti šáhův z hloubky otevřena jest, avšak ještě zouplně vycízena není a voda se každodenně pro celého zámku potřebu, vinopalnu, pekárnu a kovárnu k velkému vrchu voziti musí, dokonale vyprázdniti a k užívání vodou připraviti troufá.

Na takové jeho prohlášení v přítomnosti purkrabí i tehdáž ještě tu se nalézajícího důchodního nyní Točnického, Presle, též také nynějšího důchodního Albina všechna obtížnost anobrž nebezpečnost místa toho, že totiž zřídka kdy světlo trpí a hloubka náramná jest, jemu pilně předneseno bylo. On nicméně, stojíc v svém mínění, zavřel na tom, že první tejden z platu slušného denního pracovati a potom dílo ostatní na sáhy (kdež se as na 1 fl. neb nejvíce i fl. 30 kr. směřovalo) zjednati chce. Jakž se pak hned brzy i s ženou svou do podružství městečka Zbirova přestěhoval a toliko zatím dílem oprávky dvorské fedrován býti, což se i stalo, žádal.

Vida tehdy jeho tak ochotnou dobrovolnost a taky já napomínán jsa, abych takové obtížnosti vožení vody pomocti se snažil, dal jsem koupiti jeden centnýř konopí dobrých; domácí též, ač malé a krátké, k pomoci přispěli; a z těch shotoven provaz ze samého jádra neb česání 78 sáhů zdýlí; k čemuž také obruba na studnici, rumpál, okovy dva a všechna příprava podle jeho zedníka vlaslní vůle připravena byla.

Když již tehdy všechno vedle zdání jeho se přihotovilo a on sobě den dnešní pondělní k lezení do studnice obral, k namazání provazů pro uvarování skázy mokrem do 3 lib. vosku spotřeboval, lidí jemu veliký dostatek k spouštění i k vytažení dáno bylo. Pustil se on do řečené zámku Zbirov-ského studnice. A k takovému divadlu sešlo se říkaje, co lidu v zámku bylo i odjinud v počtu do 40 osob. Kdež sem i já sám, purkrabí a též pan pater prior od svaté Panny Dobrotivý přítomní byli. Ten, když se s ním tu také přístojící a do studnice patřící manželka jeho žehnala, byvše spuštěn as 20 sáhů zhloubí volal: táhněte vzhůru. Stalo se dle vůle jeho. Když ale přišel as 10 sáhů od vrchu, volal: stůjte, a po malé chvilce: spouštějte zas, trojnásobně opakoval. I puštěn jest vedle «vé vůle dolů. A když ještě (jak se znamenati mohlo) okov dna nedosahoval, on z něho, nepochybně parou puchu vnitřního zaraženej, mdlobou z okovu vypadl. V kteréžto nás všech přistojících konsternací slyšíce jeho všickni blízejíc studnice přítomní ještě chroptiti, nešťastného tohoto zedníka p. pater převor sub conditione absolviroval. Potom na stonásobní volání žádné znamení více nedávaje beze všechny pochybnosti již tam mrtvý leží a žena jeho pláče, omdlívala a téměř tam za ním skočiti byla by chtěla.

Nyní mám starost a mínění, kdyby možné bylo, abych toliko cadaver kotvicemi vytáhnouti dáti mohl; což stane-li se, pro nemírnou hlubokost špatně ujistiti mohu, anobrž v poslušnosti se přimlouvám, kdyby se kdo našel, an by tělo mrtvé ven vypraviti chtěl, aby takovému rocompens as na 10 tolarů milostivě pasírovati a sic i ženu jeho s pozůstalým sirotkem pomoci nějaké stravy sobě milostivě poručenou míti oblíbiti ráčili. Sice, zůstane-li tělo tam v studnici, není žádná naděje, aby se budoucně kdo