Č. 2. Děti si hrají při koupání. Fotogr. K. Procházka.

knedlíky, nadýmajíce tvář pod vodou a foukajíce vzduch nahoru; voda se při tom vaří. Hrají na sekáče, na velrybu, ležíce naznak a vodu z úst stříkajíce, na stříkačku, do ruky berouce vodu a zmačknutím ji vystřikujíce. Hrají, jak se husy koupají, hrají si na funus, je-li lodička na blízku. Oblíbenou hrou jejich jest hra na hastrmana. Vezme jeden papírky, hodí je na vodu a schová se ; ostatní děti se koupající přijdou a chytají je. V tom číhající hastrman chytne některého za nohu, stáhne pod vodu a sám vyleze nahoru a chyceny je zase hastrmanem. Radost působí také dětem bahnem se zcela pomalovati a pak ve vodě se oplachovati. Na Strašecku je dosti rybníků a potoků a proto mnohé děti jako kachny jsou tu pořád za dnů teplých ve vodě. (G. 2.)

Pláštík na ciborium v Kornhauzu (Mšec). Dávným a dosud kvetoucím jest obyčejem, že vzácnějších rouch používá se na zhotovování rouch bohoslužebných. Zvláště šlechtici rádi ode dávna drahocenná roucha svá odevzdávají chrámům. Na př. v Manětíně je drahocenná kasule ze svatebních bílých šatů zlatem bohatě vyšívaných hraběnky Sidonie La-žanské. Tamtéž je smuteční kasule ze šatů černých, v nichž při honu zastřelena byla hraběnka Schmiesing-Kersenbrockova. V Kurnhauzu je zase piáštíček na ciborium a sice patrně ze šlechtického obleku, jak svědčí i dírky na knoflíčky patrné. Na hedvábí olivově žlutavém stehem visutým a plochým zlatou nití vyšity jsou pěkné květinové rozviliny. Ozdoba ta ukazuje na XVI. století. (G. 4, str. 491.)