Výšivka z Novo-Strašecka a z Budce. Dle starých inventářů chrámy bývaly bohatými pokladnicemi národního vyšívání. Dosud leccos se dochovalo a se širší veřejností nebylo sděleno. V reprodukci přinášíme zbytek z výšivky z kostela stochovského karmazinem, stehem křížkovým (líc i rub stejný) vyšívaný, jakož i z Budce prolamovaný pás (původně trojitý) (Č. 3.), upomínající na vzory z uherského Slovácka.

Malovaný na skle obraz z Novo-Strašecka. Dosti obrazů na skle malovaných spatřiti lze dosud v domácnostech na Strašecku. Mezi nimi za cennější se pokládaly »zrcadlové«. Místo jich nákupu bylo zvláště na Smeéně a mnohé z nich mají i německé nápisy. Také podomní obchodníci s nimi chodívali. Přinášíme v reprodukci jeden z obrazů těch: »Sedmibolestnou P. Marii« ; škoda, že obzvláště pěkný kolorit uniká v reprodukci zraku našemu. (G. 5., str. 493.)

1596, 5. sárí. Jan Padéilus, měštěnín Nového Města Pražského, žaluje arcibiskupovi Pražskému, na syna svého Stan. Kostomlatského a kuchařku jeho, která nepořádný život vede; když ji od sebe odbyl (St. K.), kouzly a čáry svými na zdraví mu škodila a opět se navrátila; konečně i proti otci popudila; — prosí tedy, aby osoba ta do vězení vzata a trestána byla; kněz Stan. pak aby jemu, což mu náleží, vydal.

1629, 3. října Karlštejn. Jan ŘíčansJcý Kavka z Říčan arcibiskupu Pražskému Arnoštovi z Harrachu: žádá, aby děkan Karlštejnský a kaplan jeho před konsistoří svědectví vydali v příčině žaloby na Víta Hrubého, podruha ze Svinař, kterýž při přijímání hostii šátkem z úst vytříti prý se opovážil a u vězení v Berouně držán jest. —

Netajím při tom před V. Kn. M, kterak nedávno pominulých časův jeden robotný člověk, jménem Vít Hrubý, podruh ze vsi Svinař, byvši u přijímání velebné svátosti oltářní na Karlštejně, jest na něm to od lidí shledáno, že by hostii v ústech zdržeti a ji z týchž úst šátkem vytříti měl, jakož pak i ten šátek od něho vzat a skrze pana děkana Karlštejnského, kněze Lorence Rattingera z Hradenstejna a kaplana mého, kněze Františka Slillera, na oheň uvržen a dotčený Vít do vězení dán jsouce při městě Berouně (kdež posavad vězněm zůstává) skrze plnomocníka mého z tak hrozného' ourazu velebnosti božské právně obviněn jest.

1635, 21. srpna. Zápis luciperovi. »Já Jan Herynk pánu, panu nejvyššímu luciperovi se poddaná činím s tělem tak i s duší, aby mi každú sobotu dal sto tolarův, abych byl také tvrdý jako nejtvrdší věc, až do let