nezamítej, tvé lektavé hosti se vší uctivostí, když přijdou, přivítej. — 23. Mnoho si nestejskej, raději si povejskej, neb nic nepomůže, začátek zlý bývá, potom se lip mívá obolená kůže. — 24. Hleď na zavolání jako velcí páni služebníka vždy míti, aby rychle pánu večer i po ránu podal, co bude chtít. — 25. Setr víc noh než hlavy, neb štěstí i zdraví tvé na nich záleží, z polštáře jim nedej jinde ho nehledej, at to doma leží. — 26. To řekna na hlavu pro doktorskou slávu byret mu postavil, pláštěm kocourovým, rounem cibulovým osobu oslavil. — 27. Dřív než k stolu sedli nanovo veselí, panu kollegovi podagrysté páni dali po zapsání berly z brusu novy. — 28. On pak rukavičky pro bolné ručičky dal všem s uctivostí, kocourem podšité, tykytou obšité, to z své povinnosti. — 29. Na to hned muziky, hudebné povyky bylo slyšet hojně, pak po vinšování podagrysté páni šli k hodům potomně. — 30. Kolik hodovníků, tolik služebníků stoly obcházelo, na talíř sázeli a chromým krájeli, co se komu chtělo. — 31. Švarně se tam pilo, až to vidět milo, na novo vroubili, hrálo se jim hlučně, trubači jim zvučně na trouby troubili. — 32. Do hlavy zmotání bylo hodování, potom z veselosti naliti přes míru zas do svých kvartýrů rozjeli se hosti.

1. Ležel Lazar v nemoci, žádal od Boha pomoci. Přišel Lazar k boháčovi, žádal jeho za kus chleba. —¦ 2 Boháč jemu ho nechtěl dát, kázal jeho ven s psimi štvát, psíčkové ho litovali a jeho rány lízali. — 3. Odstup, Lazare, od stolu, nečiň mi tu nic na zdoru; Lazar od stolu odstoupil, převelice se zarmoutil. — 4. Neminula ni hodina, ne, přišla k Lazaru novina: Stroj se, Lazare, již máš čas, jede pro tebe z nebe hlas. — 5. Jedou pro tebe anjelé, všickni také apoštolé. Ihned Lazara tu jali a do nebe s ním letěli. — 6. Neprošla druhá hodina, přišla k boháči novina: Stroj se, boháči, již jest čas, jede pro tebe z pekla hlas. — 7. Jedou pro tebe ďáblové, všickni také satanové. Boháč pak na to nic nedbal, se zlatem na šaty vzal a po světnici tancoval. — 8. Pi, ty, hoduj jen, duše má, však máš dost za léta mnohá. Ihned hoháče tu jali a do pekla s ním se brali. — 9. Když sou před peklo přijeli, na něj hlukem udeřili: Otevřete, tovaryši, neseni' vám tělo i duši, postavte pánu stolici, dejte mu vína sklenici. — 10. Jak se boháč vína napil, plamen modrý z úst vypustil; ach, přeběda, mně nastojte, což je to víno přehořké. —- 11. Chtěl-lis dobré víno píti, měPs na světě lép činiti a s chudými so zdéliti. Ohled' se boháč na stranu, viděl Lazara v Božím lůnu. —• 12. Ach, Lazare, bratře můj, omoč ty v vodě prst tvůj a oblažiž ty jazyk můj: ať mě tak prudce nepálí, bratře Lazare rozmilý. — 13. Teprv se bratrem nazýváš, když v věčném ohni hořet máš; toběť nespomůž' tvé zboží, obklíčila tě moc Boží. — 14. Mámť já tam ještě dva bratry, abych mněl po kom ská-zati, abych mněl posla rychlého, jakožto ptáčka zlitného. — 15. Aby tam lépe činili a s chudými se zdělili. Majíť Mojžíše, proroky, mohou se s nimi spravit.