Předchozí 0027 Následující
str. 20

5. Muzikáři, dudaři, i vy jinší hudlaři, přestaňte již tak hráti, neb se nám život krátí, jakož jste nám prv hráli, když jsme zuby sbírali. —

6. Muži, ženy, přátelé, děkujem vám z korbele, z kteréhož jste pít dali, až nám žíly vrzaly, z očí slzy padaly, s krví tělo zbarvily. — 7. Ach! Beránek ubohý, vostříhaný a holý, nemohu než naříkat, hořce s dítkama plakat, dříve než já obrostu, dosti budem mít postu. ¦— 8. Já pak Ježek ježatý a můj bratr Pleehatý uděláme jelito nabito, namastíme vám huby, ať vás nebolí zuby. — 9. Já Jikavec s měděncem s mým pasákem mládencem děkujem za dobrodiní na skrz kamen honění, od hlavy až do paty čekejte nás odplaty. — 10. Malobudil bez šosu, Mnohomluvil bez nosu, že jste mně utrhli šos, jemu urazili nos, musíme vás chváliti, že jste horší než kati. — 11. Amen, všickni již spolu děkujem při odchodu z rukouch, nohouch lámání, na oudy přikládání, též ze všech vašich cnoslí, mámeť jich amen dosti. — 12. Prosíme vás, přijďte k nám, odměnu zas dáme vám: ruce přelámem, oči z hlavy vydrápem, hlavu zpříma utrhnem. — 13. To jsem zpíval já mnoho, nevěřte vy mně toho, zlého však se varujte, mezi handle nechoďte, ať z mušky aneb slova neudělám vám slona. — 14. Amen, kavalírové a udatní jak lvové, chovejte se, jak sluší, byť jste měli dát duši: já skladatel schválím vás, odměňujte se jim zas.

Jiná: O marném štěstí.

1. Jest bohyně světa: štěstí, ošemetná čest, zlata, stříbra svou pověstí nese plnou pěst: je štěstí, neštěstí potutelná lesť. — 2. Dá jednomu zlatý řetěz, druhému provaz, daruje dukátův měšec, vezme mu je zas: je štěstí, neštěstí ošemetný čas. — 3. Rozdělí se na dvě strany, jak vítr věje, nic nespadne od té panny, tomu nepřeje: je štěstí, neštěstí špatná naděje. — 4. Pány činí i žebráky, nic se nestydí, ofieíry i sedláky má za své lidi: neb štěstí, neštěstí dobře nevidí. — 5. Na kouli se vždycky točí, nikdy nespadne, hledí každému do očí a nemá žádné: je štěstí, neštěstí ke škodě snadné.

Koleda o Narozeni Páně.

1. Ej, milí pastuškové, do Betléma jděte, děťátko narozené v jeslech tam najdete, které se narodilo pro vaše spasení, aby vykoupilo lidské pokolení: jděte rychle bez meškání a spatřte na to narozený maličké děťátko, celé outlé a spanilé, rozkošné a roztomilé, malé Jezulátko. — 2. Panna jest jej splodila, přečistá Maria, a v plenky obvinula Matička přemilá, do jesliček vložila na seno a slámu a tam celou složila syna svého slávu;, volek a osel hovádka jsou všechna dvoru čeládka krále nebeského, hu-bama na něj dřechcí a tak v zimě zahřívají Pána anjelského. — 3. Pospěšme tedy hbitě do toho Betléma a hledejme to dítě i s jeho jeslema, a když je nalezneme, jemu se klanějme a se i naše stáda jemu poroučejme, nesme mu nějaké dary, ať se může dítě malý s nima potěšiti, a ať jeho Matka milá může mu z nich dobrá jídla k chuti přistrojiti. — 4. Já


Předchozí   Následující