Předchozí 0029 Následující
str. 22

Babí léto.

Napsal Ant. Helebrant.

Dech jeseně smutně vane ze zamlhlých strnišť, z rolí oloupených o poslední ozdobu zlatých klasů. Jako bychom cítili studený dech podzimu, v duchu těžce se loučíme s prchajícím letem. Ve vzduchu začínají se kmitati hedbávná vlákna, tichounce třepají se zachyceny na větvích stromů, houpají se na strnisku nataženy jako dlouhé nitě od stébla k stéblu, chvějí se na usychajícím bodláku stříbrným odleskem v mírném světle slunečních paprsků, ba i na klobouce i na vlasech v letu ti uváznou, vyjdeš-li do polí. Stříbrné tkanivo jako z krystalů spředené lapne tě do sítě, ani se nenaděješ. I to slunéčko chvilkami dobrácky se usměje a teplejší paprsky rozhodí, — vždyť jest babí léto.

Čech říká: Matička Boží, vlákenko složí. Šťasten ten, koho tolo lesklé tkanivo zachytí. »Koho babí léto v letu se dotýká, bude šťastným« — říká lid. Mythologové v dřívějších stoletích babí léto uváděli ve spojení s pohanskou naukou; podání vlivem křesťanství uvádělo je ve spojení buď s Tvůrcem nebo Matkou Boží, o níž se vypravovalo, že slříbrolesklé nitě tkala sama na oděv pro anděly sobě podřízené. A tento náhled lidu nyní převládá, že fy lesklé nitě babího léta jest příze Panny Marie. Babí léto jest u nás doba »léta svatováclavského«, staročeské poletí, dozvuky to jaksi usmívavého léta. Původní jméno těchto vlákének bylo prý podobně babívlek. Fantasie mythologů vykládá, že ve víře lidu o babím létě obsažen je názor o letním božstvu, které přes zimu se ukrývá a ona létající vlákna jsou z jeho pohřebního pláště. Dle dohadu Hanušova vzniklo prý to z pohanské domněnky (?), že vlákna ta jsou příze podzimní bohyně baby, která vlády na podzim se ujímá. Odtud prý severozápad u lidu sluje babí kout t. j. studený a zimavý. *)

Poláci mají >leto Marcitískie», což ovšem českému poletí neodpovídá. U nás sv. Martin přijíždí na bílém koni, totiž se sněhem. O podzimních vláknech bájí se v polském lidu, že Panna Maria stoupajíc do nebe ztratila útržky pohřebního pláště, které za ní ihned v nitky se rozpadávají. Krakovská umělá pověst dí, že dva bohové Lei a Polel po polích a lukách se honí. Smysl, že babí léto jest jaksi zápasem léla se zimou. Podivuhodné jest, že babí léto je všude na severní polokouli, ovšem že vždy v jiný čas. Rusové vítají babí léto nejdříve. Když srpen blíží se ke konci, obepínají hedbávné nitě drobných pavoučků vše. Ale trvání nemá dlouhého; již po čtrnácti dnech, když divoké husy opouštějí step, aby si vyhledaly mírnější podnebí, okolo 15 září v den »husího odletu« chvějí se vlákna ve vzduchu naposled. Dle mínění lidu jsou to jen jemná, drobounká pírka, prach odlétajících ptáků. Rusové babí léto právě tak


*) H. Satalický, v Obrázk. Eevui I. č. 23; Hanuš, Bájesl. kalendář.

Předchozí   Následující