Vinila i Mandu Požáršku, že společně paní Ludmilu tomu učily a prach daly, pak Anně Roušce po šestkrát i vodu daly. Ona pak s ní lidi soužila a mořila i dobytek. Zvláště že tato (Rouška) Matulkové v Byteši »udělala« pro jakési peníze a ji šulila. Vydrovou tolikéž že tou vodou šulila, a to vše, že tu vodu do domu lila, že to přešli (překročili). Ona sama (Vitoušková) lidem zdejším (v Tasově)*) ovce, skopce a husy bila: od desíti let tak»činila. Sama všeho nemůž vypraviti, co jich zbila. Vitoušková s Kašparkou a Rouškou na svalého Filipa-Jakuba u Vitouškové v domě neb Kašpárky pastýřky přes bidlo vrhly provaz a volaly: »Čnieh, čnich, malenky, stračenky, kravěnky!< — a ten provaz jim tak dojil mléko; dobytkům mlíční odjímaly. Na nátoně (pařez na štípání dříví) třísky spálily a zaječí bobky sbíraly i sušily a do otrub smíchaly, na prach usušily a slepicím jísti dávaly. A z těch tříštěk spálivše pití jim dávaly a volaly takto: »Když u sousedů kdak, kdak, u mne vejce «... A tak (Vitoušková) dosti vajec mívala. Tak na každý hod dělala a volala. Od Macháčkové másla koupila a tím máslem svým kravám topinky mastila a jísti dávala, a tudy jí (Macháčkové) krávy sušila a mořila. Vitoušková s Kašparkou udělaly i Dorotě Staňkové tou vodou, že ji též umořily a ještě muže jejího Jana Hoška, že se až posavad trápí; (obě) sušily paní Bořitovou v Tavikovicích, že se až posavad trápí. Janu Škodovi umořily několikero koní. Tou vodou umořila Anna Roušková v Byteši Vydrovou. Janíčkova u Širůčka tou vodou lila jemu v domě, a tak jemu syn schne až posavad. — Purkmistrovu synu Pavlovi učinily a tu vodu lily mez dvéře, a takž na oči až posavad skoro nic nevidí a tak v tom i schne.«

Následuje další vyznání Vitouškové o lití vody a umoření různých osob z různých příčin: že musila odprositi děvku, s níž se byla svadila, že >švec« jí draho dělal, že Požarské pohlavek dal. Na konec obvinila (šestou již!) ženu, Dorotu Šafářku (šafářka ve dvoře Vanči), že odvedla tato paní svou, paní Kateřinu Vaneckou, aby mohla PlačKová vodu vlíti před kotlinu u Vanče, a »když jest nebožka paní Vanecká to místo přešla, že jest hned od té chvíle schla a pomoci jí žádný nemohl, až v tom umřela. A o tom že jest ta šafářka věděla, když tu vodu Placková líti měla. A byla jsem při tom já (Vitoušková), Placková, Pozařská i Kašpárka. A proto jí to udělaly, že Plačkové plachty trávní pobrala.«

Pátou útrpným právem tázanou byla Anna Rouška, jež ve středu před svatým Mikulášem v Byteši vyznala: Brala a nosila tu vodu z Tasova od Vitouškové a Plačkové — »z kostí lidí umrlých, ze slepých koček a slepých štěňat vařenou, a nejprve udělala Matulkové, že schne posavad. Vlila vodu před sklep, a ona (Matulková) ji přešla. A to že jí proto udělala, že se s ní Matulková vadívala.<