Ja, Pámbu miluje volky a čert spolky. Nevěděli prvéj lidé, co sa ve světě stäne, a byli bez teho živi. A dyž chťéi čtnúť, tož si poříkal doma v bybliji lebo v posteli a neudělat při tom pohoršení, ani piva nemusel měť. A tož aj noviny by si moh přečtnúť doma podlévá mého hlúpého rozumu.

Janek by býl rád něco na to řek, ale nemoh sa hrubě míšat do-řeči. Mjél vlnu rozprostřítú na zemi a brái si olej do huby a poprskávál ju.

Tanu, miM matko, dyž to ten včiléjší svět tak sebú nese. Veť včil sa aj v novinách zdoví, zač bude na podzim obilé.

Ja, prav si co chceš, mně sa hospoda nelúbí. Já bych na to ne-měia nátury.

Ja, veť včil musí náturu člověk aj převrátit. To prv praúvali: jaT on je svéj nátury, svéj mysli, ale včil to neide. Co ty na to pravíš, Antošů?

Ja, co by né. Třeba hrnce dratovať. Musíme hleděť, abyhme byli na svém chlebě, a oháňať sa sami. Pořáď nemožem na vás viseť.

Tanu, anižby. Šak abyhme vás vyháňali, nevyhánáme. Ale při nás, což nahospodáříte. A hospodařit sa musí začať zmladi. Dyť to nemusí hospodský tak hosťů kaziť. Co Randýsek už nazgýbjál481) a má sa při tom dobře. A néni že by býl g lidom. Na toho si nemožú ženy naříkať, Dyž chce nedo pivo — ja, préj počkajte, až ešče nedo dopije; z jednu sklenku nepoletím do sklepa. A jak už je deset hodin — préj, nechtě si to na zytřek, zytra sa vám bude chtěť také piť

Enom jím to chval. Dycky je lepší rozmyseí, než zmysel. Uťapíja482) sa na to, a potem budem banovať483) všeci.

Oščepek = čásť dřeva, déšfi ky, z kterého se světidla struh ala a z kterého se už žádné svétidlo sestrouhnouti nedá.

Stromy (buky silné) určené na světidla se hraběcím znakem na holém dřevě cejchovaly.

Drva sa hatí, když při plavení dříví se polena tak v toku zpiíčí, že nemůže dál plovati.

Plaviti d r v a = plavení dříví pálivého po vodě, a sice házení do vody, postrkování ve vodě, aby nezůstalo ležeť (žgárať) s hákama a vyhazování na plavisku (v krásně) (srv. jíti do plavená).

Svázat drva: dříví pálivé na ručních saních (menších neb-větších) na sněhu z lesa ven vyvážeti.