mohou působiti ve vůli a v rozum lidský od těla ještě neodloučeny? Aneb: Může-li z pohybování planet, pouze přirozeného, pravdivě a s jistotou hvězdář předpovídati věci, které se nadpřirozeně mají díti ? Rozum namítal proti druhé této otázce, že z onoho pohybování jakožto přirozeného, nemohou následovati účinkové nadpřirození, a protož tedy, že jich také nelze z toho předpovídati.10)

Jak bylo naznačeno, nelze určiti s jistotou, kdo byl první učitel hvězdářství na naší universitě. Zdá se, že právem u St. Vydry v uvedeném již spise na prvém místě jest jmenován Joanes Bocatius de Gertaldo. Tento Florenčan vynikal ve filosofii i astronomii a byl velmi učený mezi prvními professory povolanými od Karla IV. na universitu pražskou.11)

Jiný professor hvězdářství a matematiky na universitě pražské byl mistr Havel (m. Gällus). Zanechal po sobě pověst dobrého lékaře i matematika, zvláště astronoma; >praví se, že tak vynikal ve znalosti hvězd, že žádnému svého věku neustupoval.« O jeho životě máme velmi málo bezpečných zpráv. R. 1348. byl již v Praze a radil Karlovi při zakládání Nového Města. Snad byl totožným s arcibiskupským vikářem r. 1346 pro kraj Hradecký ustanoveným a s kanovníkem pražským mistrem Havlem, který jest uveden jako autor jednoho traktátu ve sbírce medicínských spisů jakéhosi františkána zpočátku XV. stol. Prokop Lupáé z Hlaváčova a Balbín vypravují, že mistr Havel napsal mnohé spisy, oni však že nic z nich nespatřili. Lupáč též píše, že mistr Havel předpověděl z hvězd velkou potopu, která se stala r. 1445. Též předpovídal, že Staré Město bude vytopeno, a Malá Strana lehne popelem. Karel IV. měl v úmyslu založiti Nové město na rovině u Bubenče, ale na zlé předpovědi mistra Havla změnil úmysl svůj a založil Nové Město mezi Vyšehradem a Vítkovem.12)