70

dílo Angličana Pekárna (Peacham, Jan de Pechano), mnicha řádu františkánského a professora mathematiky v Oxforde, Paříži a v Římě (f r. 1292. jako arcibiskup), byla vlastně optika. Nás zde jen zajímá, že dle něho mléčnou dráhu tvoří prý světlo sluneční a hvězdné.5)

Knihy jmenované patřily mezi tak zv. >knihy řádné« (libri ordi-narii). R. 1366 bylo ustanoveno, že Ptolomeův »Almagest«, má se přednášeti 1 rok a posluchač má za přednášku platiti 24 grošů; »Theoiia planetarum« má se přednášeti nejvíce 6 týdnů, nejméně 5 za 2 gr.; rovněž tak dlouho »Tractatus de sphaera materiali« za 1 gr.; > Almanach« má se přednášeti půl roku za 10 gr.; »Perspectiva communis« má se přednášeti nejvýše 14 neděl, nejméně 3 měsíce.6) Kdo chtěl dosáhnouti stupně bakalářského na fakultě, poslouchal »Tractatus de sphaera materiali", a kdo stupně mistrovského, musel ještě znáii »Theoriam planetarum«. Ale r. 1394. 3. října bylo ustanoveno, že stačí k dosažení hodnosti bakalářské i mistrovské poslouchati »Sphaera theoretica« a »Perspectiva communis«. 7)

S astronomií byla v těsném spojení astrologie. To bylo dědictví starověku, které přijal středověk a odevzdal novověku Po celý středověk i nejvzdělanější věřili, že vnitřně vzájemně na sebe působí tělesa nebeská a země i její obyvatelé. Nadarmo církev na koncilech zakazovala pověry astrologické 8) a nadarmo vysmívalo se astrologii a brojilo proli ní několik jednotlivců ve středověku : Lactancius, Cassiodorus, sv. Tomáš Aquinský z kněžstva a Paolo Toscanelli a hrabě Picco de la Mirandola z laiků. Hlasy jejich zapadly bez ohlasu, a astrologie zkvétala až do XVIII. stol. Kepler sice praví, že astrologie nezasluhuje, aby se jí kdo zabýval, ale k vůli obživě je nucen ji pěstovati; neboť praví: »kde by se octla rozumná matka astronomie, kdyby bláznivá dcera astrologie nic nevydělala.« A to asi mohlo říci více astronomů z konce středověku a počátku novověku.

Nesmíme se tedy diviti, žo i u nás vzkvétala pavěda astrologická s astronomií. Slovo astrologie nelišilo se významem v době, o níž jednáme od slova astronomia.9) Při veřejných disputacích (university pražské) oblíbeny byly mnohé otázky z astrologie, jakož: Zda-li tělesa nebeská