Náš drahocenný příteli!

Anna Horová slečna má býti učitelkou v našem Polsku u Lvova v N., nezná udati místo ani jmě této vrchnosti, včera to zapomněla; pročež dnes se šla na vše vyptati p. ředitele Kytla, který jí to radí, aby ono místo na 300 f. stříb. přijala. Má dvě komtesky učiti na klavír, denně 2 hod. Dnes má dělati písemní úmluvu, prosím, poraďte jí, jestli to tam znáte, aneb má-li to na rok přijmouti na sebe, čili má-li na Rosickou knížecí vrchnost ještě čekati. Ona se do Vaší moudré porady odevzdává. Slečna Vás zve zejtra na koncert, který v Konvikte již po 2 soboty dávala, zná výborně hráti a ctnostného a tichého vychování jest atd. Tuto zprávu mohu podati Vám co

přímý přítel 23./3. 1860. V. Krolmus.

Milý Váceslaviči!

Prosím, budete-li míti příležitosti, pošlete mně přiložený list p. Se-linovi professoru. Anna Růžičková mne požádala, abych paní Katinku Selinovou o maličkou podporu peněžitou požádal, jest-li by jí v nynější době bídné něčím nápomocná býti mohla, kteráž stála za jednu neznámou podvodnici s 400 fr. zlat. na stříbře, tuším v sněmce, ona je má zaplatit, jenž ničehož nemá. Má co dělat, aby sebe vyživila. — Nevím, nevím, jestli co pošle, podobných kompetentek nyní plno, člověk má sám co dělat, aby svou skromnou pensí vyšel, na to ještě aby mohl jiné podporovati s penězi. Markyta Staubrová služka paní Polcky před týdnem zemřela a pozůstavila po sobě jen 3000 fr. zl. na stříbře. Ta tuto paní přes 30 let podváděla, z její peněz dělala pro sebe kapitály, znala dobře počítat, tak lakomá byla, že si ani bílého chleba nepřála od Adama pec-náře, ten nejčernější sobě objednávala. Jednou za den jedla, za krejcar polívky si kupovala, a za 1 kr. piva. Šactva po ní zůstalo všeho druhu, že po některé vrchnosti tolik klenotů rozličných nezbývá. Umřela bez poslední vůle; kommissí se snad bohatstvím jejím velmi divila, kteráž d. 3. Máje r. t. byla držána. A za živobytí svého na každém jen žebrala, že ničehož nemá, ledva že jest živa, tak nás všecky v domě mámila, se svou paní se jen neustále štěkala, o úmrtí ničehož nevěděvší, až přiběhla z toulky klepavé domů, paní mrtvou napadla, teprv kde co bylo, smítala a schovávala a teprv její smrt ohlásila atd. Ta byla povedená Němkyně z Plzeňska.

Oznamte to Vašim domácím, aby věděly, co v ní vězelo, a jaký konec vzala, že se za své peníze ani nenažrala ani nenapila. Ráno předešlý čtvrtek chodila, reptala, klela, jak by 7 hromů bilo, na nebožčiny přátelé, že jí ani ty hodiny nepopřáli staré atd., a v poledne již umírala, bez zaopatřeni svátostí zesnula.

D. 5. Máje 1860. V. Krolmus.