Předchozí 0082 Následující
str. 75

Milý Váceslave!

Dostal jsem dnes loňsku svatoj. střešen ze Mšena; tudy se s Vaší milenou rodinou sdílím; přijměte z mála za vděk. Což pak nám uletěl pták rajský se svou samičkou? Nepřiletí více. Chtě ještě přijíti, ale nevím, vrátí-li se. Tento známý pokrm jsem přichystal, bolelo by mne to, kdybych jej více neměl spatřiti.

Vaše domácí srdečně v duchu líbám, aby byly zdrávy. Toč přeje všem

Váš

Dne 15. července 1860.

Váceslav Krolmus.

Topení „hastrmana".

Pověst z Jickovic u Milevska.

Podává A. E. Sudony.

Chci vyprávěti o moci hastrmana na koupajícího se člověka a o odvrácení moci jeho — utopením téhož. Když jsme se chodívali koupat, zvláště do rybníků, v nichž hastrman má obzvláštní nadvládu, tu jsme přesně dbali toho, by šaty svlečené složeny byly ve stejné dálce od břehu. Kdo měl je blíže k břehu, toho hastrman při koupání vtáhl do vody. Do rybníka vcházeli jsme stejně. Jakmile jsme byli ve vodě a pokud v ní jsme byli a pokud z ní nikdo nevylezl, neměl hastrman k nám přístupu. Jakmile však někdo z vody se vzdálil na břeh, byli ostatní ve vodě v moci hastrmanově. Stávalo se tudíž, že po vykoupání každý hleděl se první dostati na břeh, by hastrman neměl na něho moci a tu ten, kdo první na břeh vyskočil vzkřikl: »Hastrman!« Všichni ihned utíkali z vody; kdo zůstal poslední, měl v očekávání, že při nejbližším koupání utone, že padne do rukou hastrmana. Aby se tak nestalo, musel hastrmana topiti. Stávalo se to takto: Všichni se oblékli, stoupli v jedné čáře podél břehu, ten pak, který hastrmana měl topiti, musel sobě natrhati blízko břehu zelené listí (obyčejně lipové), nasbírati menších, hladkých kaménků, stoupnouti si do prostřed řady; na to položil list na ruku, na něj kamének a nyní musel položiti na vodu tak, aby s kaménkem tím potopil se i list, totiž aby kamének přitiskl list ke dnu tak, by více na povrch vody nevyplaval. Podařilo-li se to, byl hastrman utopen a pak na nikoho práva neměl. Nepodařil-li se první pokus, totiž vyplaval-li list, »topení« se opakovalo a to tak dlouho, až list se potopil. Nepodařilo-li se »topení« několikráte za sebou, bylo to vždy zlé znamení. Nechtělo-li se topení vůbec týž den podařiti, opakovalo se to před nejbližším koupáním. Jinak do vody onen hoch nesměl, nechtěl-li upadnouti v osidla hastrmanovy.


Předchozí   Následující