Předchozí 0094 Následující
str. 87

Národopisné studie našich umělců.

Kresby Petra Maixnera

(Se 4 vyobraz.)

Pokračujíce v shledávání kreseb, jež umělci čeští za rozmanitých příležitostí na základě studia lidových krajů a typů pořídili, předkládáme čtyři vyobrazení Petra Maixnera (viz str. 88, 89, 91, 93), jimiž znázornil lidové tance: hulána, skočnou, obkročák a tanec polku. Proti krojovým podrobnostem budou snad některé námitky, ale uvažme, že v době, kdy je kreslil svědomitý umělec, zvláštnosti krojové, rázovité pro jednotlivé skupiny, zmizely skoro nadobro a že sluší uznati pečlivost, s jakou umělec se přičinil vedle snahy po věrnosti krojové zároveň zachytit posuňky a celkovou náladou ráz tanců znázorněných. — n —

Všezvěd snesitedlný. 1697.

Podává Dr. Čeněk Zíbrt.

Vypisuji několik ukázek z knížky, která patří ke kuriositám a unikátům české literatury. Sepsal ji Leopold Benedikt Červenka, vikář kollegiátního kostela u sv. Apollináře na Novém Městě Pražském. Shrnul v ní pěknou řadu poučení o věcech nejrozmanitějších, pod názvem společným: Curiosus Tolerabilis. To jest: Všezvěd snesitedlný, jemužto z mnohých latinských učitelův na sta otázek rozličných odpověď se dává, v Starém Městě Pražském 1697, 16°.

(40.) Odkud to pochází, ze, na některém místě lidé jsou volatí? Že v některých krajinách lidé ku podivení našemu volata mají, oni nám sami povídají, avšak dosti blízko od nich jiní lidé zůstávají, takovou mrzkostí nakažené býti nevidíme. Odkad tedy to pochází a jaká příčina toho býti musí: rozličné zdání obzvláštně lékařův a doktorův o tom se vydává, tak že to mnozí studenosti, mnozí nečistým vodám přičítají, mnozí pak páře zemské, mnozí vodě, kterou z louže bahnivé užívají, připisují. Však podle učeného muže Vebera, všechny ty příčiny velikou nesvornost a těžkost trpí; poněvadž v Syrské zemi, v Africe, v Uherské krajině a jinde nesnesitedlné zimy panují, však předce volatých lidí se tam nenachází. Podobně v Arabské, Lytické, Islandské zemi, větším dílem z samých jezer a z lužnatých lakun obyvatelé nápoj berou, avšak volata žádný nenesou. Pročež Coesius, Vitruvius, Agricola, jedině soudí, že takové vole z vody (jenž ze sněhu párou tučnou zemskou spojená, rozpuštěná jest) pochází. Nebo taková voda, nad míru tvrdá, mnoho země-niny v sobě zachovávajíce, od zemské tučnosti dráplavá, v žilkách, v krku, se zadržuje.


Předchozí   Následující