str. 89
(49.) Zdaliž spv někteří domnívají, ze zem Česká má jeden nešťastný den? Království českého praví se od některých den nešťasný býti, totiž to dvacátýsedmý Augusti anebo srpna. Berouce dumění své, že ten den král Český Václav, léta 1306 v Holomouei zamordován byl. Podobně, že ten den král Odoacer, ten den i král Joanes na hlavu od nepřátel přemožen, vítězství zadal. Ita Veberus in arte diseur.
(57.) Odhad pochází oby-ej pozdravovati toho, hterý kejchá? Za časův papeže Řehoře Velikého taková pestilencí a takový mor se vznítil, že lidé jeden s druhým stojíce, na ulici s sebou rozmlouvajíce, nenadále padali a umírali. Taková pak smrt obyčejně, když někdo vzíval anebo kejchal, ihned následovala. Což když pobožní lidé na sobě znamenali, mezi sebou jako ňákým tichým právem ustanovili, kdyby kdo kejchal, a druhý jej slyšel, aby ihned jemu zdraví vinšoval; pakliby vzíval, aby sobě sám, anebo druhý jemu kříž nad ústy udělal, a pozdrav Pán Bůh říkal, tak píše Sigonius ad a. christi 590, nicméně že ale již ňáký podobný způsob před Řehořem papežem při kejchání se mezi lidmi zachovával, znáti jest z Apu-J^ z Tiberia, z Aristotele, kteří v svých knihách a spisech o tom zmínku činějí, a Před papežem Řehořem mnoho let napřed živi byli.
