č 1. Chalupa v LoJenici. Fotogr. F. Duras (Slaný).

ruchu národopisnému v letech posledních, kdy pilně sebrali jsme vše, co se sebrati dalo. Jsou to oyšem jen sporé pozůstatky z oněch dob, kdy celé vesnice bývaly ještě dřevěné. Ač stáří jich nepřevyšuje ani 200 let, jest sloh jejich zajisté mnohem starší, nežli stavby samy, poněvadž dle téhož vzoru stavěno bylo i dříve Ani na jedné lepenicové stavbě nebyl nalezen letopočet; jediná zvonička v Hradečně (viz vyobr. č. 3., str. 139.) nese na vrchním trama vchodu svého vydlabaný rok: An 1749 R. Letopočet na vazebním trámu ve statku čís. 1. v Řisutech (viz vyobr. č. 9, str. 140.) napsán a vysekán byl před nedávném rukou nějakého čipery k oklamání. Lepenicí stavěno bylo nejvíce po zhoubné válce třicetileté, kdy kraj slánský byl ohněm a psotami válečnými úplně spustošen a kdy vězel úplně pod jhem německým; tím jen lze si vysvětliti hojné technická výrazy, německy pojmenované. V obcích, kde zanikly a postaveny byly na místo nich domy kamenné, zaznamenány jsou tu a tam letopočty; ku př. ve Velkém Palci čteme na kamenné veřeji rok 1771. Také v Řisutech nalezl jsem na několika místech letopočty z druhé polovice 18. století. Ze dřeva stavělo se od nejstarších dob. Způsob stavby lepenicové jest prastarý a starým předkům nebyl neznámý. Nálezy starožitností »na hradištích«, na místech to posud mohutnými valy opevněných, lze zjistiti, že kmenové slovanští stavěli si příbytky dřevěné a to buď sruby z mo-