Č. 4. Statek v Honících. Fotogr. Fr. Duras (Slaný).

v Loděnici (viz vyobr. č. 1., str. 136.), který svou původnost a stáří dokazuje prodlouženými trámy nad srubem. Jest to typ stavby dřevěné a lepemcové, zároveň z jakých asi sestávaly dříve celé vesnice. K vůli větší pevnosti a jistotě stavěn býval později při lepenicích spodek z kamene. Lepenicová stěna složena jest z kostry trámové a sice ze tří hlavních vodorovných a rovnoběžně ležících trámů, z nichž prvý, nejdolejší leží na zdi, od čehož pojmenován »pozednice«. Na nejhořejším spočívá střecha a třetí jest veden v polovině prostoru mezi oběma prvníma. V rozích pak budovy a tam, kde mají býti okna (v průčelí vždy jen dvě), stojí trámy kolmé. Na podélných stranách jsou tyto od sebe dále vzdáleny, činíce tak větší pole; rozdělení to řídí se rozměrností pavlače a dveří, ale nejvíce je takové, že jedna polovina stěny odpovídá souměrně druhé. Jelikož podélné stěny vykazují větší pole, musí býti vedeny k vůli větší pevnosti ještě i příčné, kosé trámoví spojující, kolmé a vodorovné, v jeden celek. Nakreslil jsem některá průčelí i poboční strany sýpek, stodol a domů, ale tím není nikterak vyčerpána různost konstrukcí (viz str. 140., vyobr.). Po zřízení této kostry (spojené dřevěnými hřeby) přikročí se teprve k jejímu vyplňování. Do mezer zatlučen a zasazen jest jakýsi,druh plotu, sestávající ze slabších i silnějších kůlů, latí, tyčekyi úákých fošřn Moimo stojících, v koncích přišpičatělých, v nestejné vzdálenosti od sebe, která nepřesahuje ale 15 cm., od lidu trelářky pojmenovaných. Kde nebyly hustě vedle sebe řadou dávány, tam pro větší pevnost a pro lepší držení hlíny, propleteny jsou vodorovně proulím a dlouhou žitnou slámou, upravenou a stočenou v tenká povřísla, neb spletenou v dlouhé copány či »pleteně«. Hustě propletená stěna pak se nahodí a omaže z obou stran rozdělanou »mastnou« hlínou, lepěnicí. K tomu účelu vzata byla obyčejně cihlářská hlína (na Podlesí červená mazlavka), která pomocí vody smíchána byla s žitnými plevami, řezankou, štětinami nebo chlupy, šlapáním uhnětena v látku pevnou. Této směsi upotřebuje se dodnes také-