jednu vodu k Valřátovům humny, že jest rád tady chodíval. Ale Pán Bůh jeho ostříhal, že jest tudy nešel. I jest Alexová jeho vždy stříhla, kudy by jíti měl, aby toho, což myslila, dovedla. A že nemohla nikde přístupu míti, až na té faře toho kněze Jehňatky s ženou toho (kněze) jest dovedla. A na tom jest umřela.

Vyžádal si tedy rok 1575 dvou obětí: Valová a Zavadilka upáleny, a z těch, na něž svědčily, Viloušková byla již na pravdě Boží. 0 Matouškové a »paní« Ludmile Alexové nevíme, byly-li ten čas ještě živy a zdaž k nim přikročeno bylo.

Nadešel třetí oddíl děsného soudu, období nejděsnější, trvající bezmála pět měsíců a začínající vyznáním Marty Doležalky ze Březky v sobotu před nedělí masopustní 1576. Svedla se světa souseda svého Martina Giamina, že ji byl ubil. Nalila mu, když k nim pro maso šel, vody na cestu, aby přešel místo. Voda přistrojena byla z prachu ze slepých koťat a z nekřtěňat, a prach sypaly a spolu dělaly s Koutnou a Dobšovou z Jesenice, tnluvivši jim to v oči. »A když ony na ta místa přijdou, že jinače (má státi: nejinače) praviti budou, nežli ona.« A tak jest na tom umřela.

Uvězněny obě nařknuté, Koutná i Dobšová. V pátek před nedělí Laetare vyznala Markéta Koutná z Jesenice na útrpném právě ve V. Byteši: Dělala prach z mladých, slepých vrabců, a ten prach dala Spruškové, aby tím prachem pokropila pšenici, že ji vrabci nebudou jísti. Dělala prach z psí hlavy mozku, a Káče Dobšová ji tomu učila, jak jej má dělati. Udala, že Dobšová s Doležalkou otrávila nebožtíka Čiamina, o tom ona (Koutná) že věděla. Přiznává se, že na Čiamina vodu z psího mozku a z mladých slepých psů s Dobšovou z Jesenice dělala a jej vodou umořily. Vypovídá dále na Dobšovou a na Ťuhykalku a Míčiovu z Jesenice, že jsou na krchově hlínu z mrtvých těl braly a tu vodu s prachem tím i hlínou společně strojily. Dále vyznává : Rosu z obilí sbírala a tou rosou mouku zadělávala, chléb pekla a kravám dávala, aby jí mnoho mléka dávaly, a to že Dobšová, Míčiová, Tuhykalka tolikéž učinily. A tak jest na tom všem umřela.

V neděli, jenž slově Laetare, Dobšová z Jesenice na útrpném právě v městě Byteši vyznala: S Koutnou dělaly prach společně z nekřtěňat a ze psů, a tím prachem »umořily a otrávily nebožtíka pana Jiříka Vaneckého, pána svého, a ten prach že jsou mu do pití daly, když z Tasova s Koulnou od vejvodu přijel, a to proto, že jsou mu to učinily, aby více Koutné k vejvodu nestavil.« Důležité vyznání! Nejspíše již roku 1575 byla Koutná, jsouc v podezření čárů, vyslýchána v Tasově; ze strachu před dalším nebezpečím výslechu stála ovšem o bezživotí pána svého. Dobšová přiznává se ku spoluúčastenství při umoření Giamina ze Březky a udává na Koutnou, že tato »prach ten do Březníka a Ocmanic nosila, ale také neví komu.« Dále vyznává, že nebožtíka pana Jiříka, svého pána, »s touto poslední paní jeho pozůstalou tím prachem osypaly a je ostudily a od toho že jest nebožtík pán umříti musil«. Posléze vy-