okolo r. 1820 vypravoval Fr. Hořčižkovi malíři Pražskému, když u něho byl maloval : že na osadě své Čistí duchové se nalézají mezi ovčičkami katolickými, kteří se mu zdají býti zbytky a pozůstatkové strany náboženství jejich z doby pohanské, jakoby měli víru Perskou, učení Zoroastrovo z kněh posvátných ze Zendavesta.

Když byli od lidí nerozumných u svých farářů žalováni, kteří je opět u Konsistoře, u krajských ouřadů a zemského Řízení žalovali strany jejich sborů nočních schůzek dle způsobu adamilských, tedy byli na ouřadech u přítomnosti duchovních a světských komissarů vyšetřováni a tázáni proč se nazývají Čistí Duchové, odpověděli: >My 'se čistí duchové jmenujeme : proto že jsme z ohně a blesku slunce hořícího zplozeni«, tak jest to do slova v protokollu postavíno a tak další zní jejích vyšetřování, jak svrchu o adamitech podotknuto stojí. Svědkové toho + p. tarář Javornieký Novo Dvorský, + p. Bernard Vokůrka, ouředník, který byl později direktorem na Dobříši, Frant. Hořčižka, malíř z Prahy. Tito protokollové s čistými duchy před se vzati přišli až ke dvoru do Vídně k císaři Josefu II., který nechal sebrati jen ty, jenž na svém učení stáli pozůstali a poučiti se nedali ani ku augsburské neb helvetské kon-fessí, které trpěny byly, přiznati se nechtici, na dva koráby naloženi a do Banatu do Uher zavezeni byli. Ostatní strachem naplněni ku katolictvu, jiní ku helvetskému vyznání se obrátili, aby jako pod pláštěm ukryti byli; však přece myšlením a skutkem těmi zůstali (čistými duchy), kterými před komissí byli ; však r. 1849 opět se na Čechách vyskytli. Též okolo Vysokého Chlumce na Kralohradecku p. hraběte Kynského se také objevuje tato sekta. Dle vyjádření p. faráře N. Javornického z Nových Dvorů, + Bernarda Vokurky ouředníka, p. Fr. Hořčižky malíře a j. v. tito čistí Duchové když jsou ve svém náboženském vytržení a vidění v obyčeji mají říkati: »Co pravíš tomu ty Slunce? Co říkáš tomu ty Měsíci? Co vy Hvězdičky? Nebesa? Co ty obloho? Co vy ptáčkové ? Co ty země? Co vy hory? doly? skály? lesy? hájové? Co vy kvítkové, hovádka? po-tůčkové?« atd. Oni prý mluví s Bohem v přírodě a Mythru (Mithras) (Slunce), perského Svetloboha ctějí. Podotknutí zprávcové prý nalezli na těchto čistých duší šlechetné, pracovité, oučinlivé, nábožné, pravdomluvné stálé muže, desátky faráři pořádně a lepší odváděli, nežli katolíci, práce ouředníkovi věrně, poctivě a pilně vykonávali atd. nad jiné dělníky, zvláště nad takovými ničemníky, kleří v nic nevěřejí, kteří Nibilisté šlovou a hůře nežli hovádka živi jsouce v Čechách, jenž vyvrhel člověčenstva šlovou, a žádné seklě se nepřiznávají.

Budeč nad Kovary. Zde jsem vykopal karhanec, kroužky atd. na poli Černého z Kovar, který kamen vapený zde lámal od kostela na východ. Všeliké věci nádenicí zde vykopali, popelnice pasák roztloukl, co byli vykopali a semo tamo rozházeli. Na poli zápotockém (nyní Šimůnek) z Kovar jest Popelniště, na 2 sáhy vejšky popele se zde nalézá, hospodář s ním hnojí pole, každého roku rozveze jej. Zde bývalo žároviště pohanské. Kosti se zde zvířecí nalézají popálené býků, kozlů, jelenů, jádra z parohů, rohů, kančí háky atd., střepy od obětných mis, nádob hlině-