Předchozí 0231 Následující
str. 224

se odebrati. Já také budu spokojenější a budu pilně pracovat, když mne nebude starost tížit.

Odpusťte, že tak špatně píšu, nastydla jsem se na ruku a mám s ní kříž, tak že těžko péro držím. Prosím Vás, Důstojný Pane, o brzkou odpověď.

S úctou zůstávám Vaše služebnice

Božena Němeová.

Lepenice na Slansku.

Studie o lidových stavbách českých.

Napsal Ferd. Veic.
Věnováno příteli Janu Prouskovi.

Přes dvůr obydelného stavení a souběžně s ním, těsně u vrat anebo něco dále ode zdi hradební, stávala sýpka či špejchar, špej-chárek, jak všeobecně od lidu nazýván jest. Někde stojí také v pozadí dvora blíže stodoly. Správnější, než znetvořené špejchar (něm. Speicher), jest výraz sýpka, od sypati, proto že se tu vysejpá a ukládá obilí. (Slovensky zove sypáreň, polsky špiehlerz, špichorz, chorvatsky hambar, což vzato z turečtiny, a madarsky hombár!) Slované měli kdysi pro sýpku krásné a původní společné pojmenování žitnica, kteréž podnes ještě u Rusů a u balkánských Slovanů na některých místech v užívání jpst Slovo žilnice přichází v češtině dle Kottova slovníku již v XIII. století a vyskytuje se i v Slovácku.

Přízemek sýpky bývá různě stavěn; podle toho, k čemu byl předem určen. Rozhodovala tu i zámožnost majitele. Někde nalezneme stáj, chlév, ovčín, neb komoru, ba i »vejminěk«, ponejvíce ale jest tu otevřená kůlna s podélnou stranou do dvora, takže hořejšek opřen jest a spočívá vlastně jen na třech zdech. Velmi často se stává, že svršek stojí jen na čtyřech dřevěných (vyobr. špýcharu v Kačici na str. 225.) neb zděných pilířích, aby se mohlo sem zajeti s vozem neb s jiným hospodářským náčiním. Potom slouží spodek k uschování bran, pluhů, vozů ald ; někde jest i řezárna. Starší stavby vykazují ale tuto část srubovou, to jest z dřevěných, vodorovně kladených trámů roubenou, v nichž nejsou okna, nýbrž jen malé vysekané otvory pro vzduch a světlo. Jest to zbytek z dob nepokojů, kdy srub sloužíval i za stavbu ochrannou. V delší studii o slovanském špejcharu od Karla Rahma (Zur Entwickelung des slavischen Speichers. Globus Bd. LXXVII. 290.) postřehli jsme místo (str. 291.), kde rozeznává autor »pravý špejchar od nepravého, u kterého jen prvé poschodí jest špýcharově zařízeno, kdežto přízemí k jiným účelům slouží. Pravý špýchar má vždy skoro čtvercovou podobu, jest velmi přesně pracován a pevně uzavřen; tento jest český, onen má německý vzor. Již dle jména poukazuje prý na německý původ.« Zdali k nám skutečně přišel


Předchozí   Následující