str. 252
* Proti nošeni náušnic. Za starýho věku říkávali, že je to hřích nosit »oringle«. Ze přej jednou v Daňkovicích nějaká stará D. — vypravovala dycky bábinka naše — stonala a upadla do mdlob; přestala dejchat. Voní mysleli, že je nebožka Vona na zemi ležela na slámně, a už ju chtěli dát do truhle. Tak vona sedla a začala mluvit. Voní se lekali. Povídala: »Děti, děti, milí děti! dybyste věděli, de sem byla, co sem šecko viděla? Já sem byla v ráji. Já sem tam viděla sousedu, co tam mněla svejch almužen, co dávala chudým. Tam býl takovéj velikéj stůl, nide se nic nemohlo udržet Až na těch trnožejch byly, co vona tam těch almužen měla.« Tak přej jí povídala, aby pověděla svejm cerám a známém všechnem, aby nenosily oringle, jakej přej je to hroznéj hřích. Šak tehdy nenosily. (Vypravovala Josefa Rompotková z Jimramova.)
Pav. Pavelka.
* Anglická kniha o nás. H. N. Hutchinson, J. W. Gregory, R. Lydekker, Living races of mankind, London. Vyobrazení: Na str. 447: Chekhs (Taus). Str. 448: Chekhs (Taus). Str. 450: A South Austrian peasant (Taus). (Chodové). — Str. 453: »The Chekhs, who belong to the Slav family of nations, may be reckoned among its finest specimens, and are noted for their high intellectual qualities . . . The Chekhs are reputed to be industrious and excellent workers, and have produced talented musicians. The Moravians are so elosely akin, in race, language, and customs, lo the Bohemians, that they call for no speciál mention.« Je to pranepatrná zmínka, srov-
nají-li se ostatní rozměry textu, věnované kmenům primitivním. Zbt. k
* „Cyrillomethodějský“ kříž n Chocně. Přehled literatury o Cyrillo-methodějských křížích viz Z í b r t, Bibliografie české historie II. 1902, é. 8611—33: Kříže Cyrillomelho-dějské. Na str. 252. viz vyobrazení tak zvaného »Cyrillomethodějského« kříže u Chocně, na cestě k Dvo-risku u silnice v lese, tesaného hrubě z pískovce. Je zapadlý do země (0 60 m sir., 0 30 m silný); na přední straně vyryt dvojnásobný latinský kříž. Viz Žd. Wirth, Soupis památek, vyd. od Archeol. kom. při České Akademii, redakcí Josefa Hlávky, XVI. str. 33.
