Předchozí 0265 Následující
str. 258

nému bádání netheologiekému. Zabývalť se též počtářslvím, hvězdářstvím a lékařstvím, a jeho »Lékařské knihy« a »Herbář« vedle mátl ematickýeh statí latinských, jsou v první polovici 15. věku, za obecného vzrušení náboženského vzácnými u nás zjevy českých snah odborných ¦

Z hvězdářských spisů Křišťanových uváděly se dosud jen dva: »Replika na pranostiku kohos jiného«, známá z rukopisu v bibliotheee křižovnické v Praze při kronice Pulkavově, a »Compuius c\rometricalis«, zachovaný v universitní bibliotheee v přepise z r. 14tí3, vysvětlující, co jest to cyklus sluneční a měsíční, litera nedělní, a učí, jak se na prstech vypočítají pohyblivé svátky.1) V seznamech rukopisů dvorní vid. bibhotheky nalezl jsem ještě několik učených traktátů Křišťana z Prachatic ; z hvězdářských jsou to tři traktáty o sestrojení a užívání aslrolabu a pojednání na dvou stránkách »Opus perfektum ad lunám«.2) Hvězdářství týká se též čtvrtý díl >Knih lékařských«, který jedná o planetách a znameních nebeských.

Spisy hvězdářské byly i po smrti mistra Křišťana rozšiřovány a opisovány, jak svědčí rukopis (10 listů) v klášteře v Heiligenlwuzu zachovaný:3) »Magistři Christiani de Pragacio compositio et usus astíolabi«.

Čtvrtý v řadě českých universitních professorů astronomie jest mi'itr Jan Šindel (Joanes Andreae) Narodil se v Hradci Králové asi r. 1375. Vystudovav na pražské universitě, stal se r. 1395 bakalářem a r. 1399 mistrem in artibus a téhož roku četl jako licenciát. Roku 1406 byl správcem školy u sv. Mikuláše v Praze. Brzy na to ode=el mistr Jan Šindel do Vídně ; jest to první Čech, který rozšiřuje vědomosti hvězdářské, nabyté v Praze na universitě, za hranicemi své vlasti. Ve Vídni získal si Šindel dobrého jména jako hvězdář, jak dotvrzuje Jiří Tnustetler, osobní lékař a hvězdář císaře Maximiliana.4) Z Vídně vrátil se Šindel do Prahy a r. 1410 stal se rektorem university. Roku 1434 připomíná se jako kanovník v Praze a děkan na Vyšehradě a naposled roku 1444; kdy zemřel, není známo; nejspíše v letech 1447—1450.6) Znamenitou knihovnu svou — 200 kodexů —— odkázal Šindel Karlové koleji.

Mistr Jan Šindel byl též lékařem, ale pověst světovou získal si jako hvězdář. Doktor Tadeáš Hájek z Hájku vypravuje, že souvěký přítel


1) Repliku na pranostiku kohos jiného uvádí již Jungmann, Hist. lit české. III. 231, a Jireěek, Rukověť, 1875, I. 420. O „Gomputu" širší zpiávu má Smolík, Mathematikové 12.
2) Tabulae codicum manuseriptorum IV. 5145, 9, 5228, 1, 2, 5230, 10.
3) Xenia Rernardina II. 1. Heiligenkreuz 30í, 9. Rukopis končí slovy: „in preclaro studio pragensí per mag. Christianům de Pragacii scripta et trnitá per nie Ewaldum de Seonaugia professum. Anno 1447 in vigilia conceptae Mariae."
4) V předmluvě k spisu „Tabulae eeclipsium Georgii Peurbachii" z r. 1514. 5) O J. Šindeloví srov. Monumenta univ. Prag. I. 305, 337, 338; zmínky u St.
Vydry a Smolíka; Vlček, Děj. lit. čes. I. 233 ; Lupáč, Ephemeris ku 5. VII.
1432, 6. VIL 1415, 10. III. 1438 a j.; Balbín, Epitome rerum bohemicarum
1677, 427; Hammerschmidt, Gloria et majestas ecclesiae Vissehradensis
1700, 582.

Předchozí   Následující