Tak pravila jedna z babiček, jejíž matka byla vyšivačkou, ale jiné švadleny, vím, byly dražší.

Různé druhy vyšívání mívaly ovšem i své pojmenování, jako katry (mřížkování), pupínky, pila, šváfy, švajfečky, pruty, květy, cokny, dlouhým štychem, leč z názvosloví toho málo se dochovalo.

Z uceleného toho obrázku je patrno, že dochovaných památek i pamětí o kroji na Strašecku nemnoho, a i to rychle zachází.

Husu nasazuj na vejce na noc, aby housátka byla tichá a nepištěla. Některá hospodyně nasazuje husu v neděli na noc. V pátek se nemá nikdy husa nasazovati, jest to nešťastný den. Hleď také, abys husu nenasadil v takový" čas, aby se ti housata líhla na pašijové dni. Která housata se v ty dny líhnou, chcípají. Na Valentýna také husu nenasazuj. Když nasazuješ husu na vejce, jez chléb, aby housata dobře žrala. Vejce syp pod husu z kulicha, aby bylo hodně husáků. Některá hospodyně nasazuje husu, když se lidé hrnou z kostela, aby bylo housátek hodně a aby se na jednou líhla. Aby husy dobře seděly, utrhni si z medvěda na konec masopustu kousek hrachoviny a dej husám do hnízda. Když se mají housátka líhnout, hod1 do hnízda z kapsy drobečky, aby bylo hodně housátek. Když se housátka lihnou, nemá býti ve světnici žádný hrnek poklopený, nemá se kouřiti, tlouci a vůbec hluk dělati, aby se housata nezadusila.

Vylíhlá housata asi druhý nebo třetí den podkuř, aby je nikdo neuřkl. Dělá se to takto: Hospodyně ustřihne každému hou-ř-átku s ocásku Irochu chloupků a dětem po kousku vlasů a dá na řeřavé uhlí. Vlasy dětí dávají se do kouřidla. aby housátka hodně rostla. Někde podkuřují též vosím hnízdem. Housata vsype s ošatky na sýto,

Nevěsta před svatbou ze Strašecka. Fot. J. Kouta.